Někdo klepe na dveře (2023)

Shyamalan po slabšímČasepřišel s něčím ještě hůř hodnoceným a rozporuplněji přijímaným (hodnocení se stále snižuje). Ano, to vše díky sociálně složité tématice (vlastně dvou) a svému stylu režie. A tudíž na začátek... nečekejte horor a skoro ani thriller - spíš tajemné, mystické a poměrně poetické drama s nemalým LGBT příspěvkem. Ale to mi nepřišlo nějak propagačně podané, leda tak trochu. Film staví na atmosféře a ochotě postav uvěřit. Máme tu drsně zobrazené nervydrásající momenty a naopak dojemné chvilky. Ta největší je na konci, pokud ji člověk nechá činit, a to natolik, že slzy jsem uronil i já :<|. Silná úvaha o společnosti a víře v jejich nesourodé kombinaci, a přesto, že píšu recenzi pozdě, tak mi to vše pořád leží v mysli. 4/5

I kdybych dopředu nevěděl, tak bych si troufl tipnout, že na dveře klepe M. Night Shyamalan. Ne ten Shyamalan ve své topové formě (obávám se, že ten se už nikdy nevrátí), ale Shymalan, který si osobitě umí pohrát s pocity. Je to tady zase. Izolované prostředí, tísnivá nálada, vnitřní boj postav, mysteriózní thriller přecházející v atmosférický horor. Dle mého si to chtělo víc zapracovat na motivacích postav, nebo intenzitou hrozby, kterou nezvaní hosté přináší, ale celkově jde o slušnou jednohubku pro milovníky podobných záležitostí a důkaz, že „strejda Noc“ ještě nepatří do starého železa.

Film o biblických proroctvích a konci světa, v němž čtveřice lidí drží v zajetí dvojici mužů a jejich adoptivní dceru. Příběh se rozvíjí vraždami, flashbacky a falešnými zprávami, které ukazují různé katastrofy. Na rozdíl od jiných filmů M. Nighta Shyamalana tento nenabízí žádné překvapení, protože cíl zápletky je od začátku do konce stejný. Jeho silnou stránkou je možná malá míra násilí, protože se mi zdá, že se mu nedaří dosáhnout úrovně ostatních uznávaných filmů tohoto režiséra.

Nevím, jestli už jsem natolik zestárl a mám větší nároky anebo se prakticky přestaly točit zajímavé mysteriozní/psycho filmy či horory, ale to, co poslední roky filmový průmysl v tomto žánru produkuje je fakt bída. Čest malým výjimkám. Shyamalan byl jeden z mých oblíbených režisérů v úvodu 21. století, ale to, co posledních 20 let tvoří ho po zhlédnutí dalšího snímku asi definitivně vyřazuje. Až by si jeden myslel, žeRozpolcený (2016)snad netočil on. 
 
Zdejší solidní hodnocení mě trochu navnadilo, ale tento film u mě teda vůbec nefungoval. Nemám problém přistoupit na "hru" nastíněnou ve filmu. Ať už jde o nadpřirozené schopnosti či cokoliv jiného. Ale tady to celé je tak absurdní, že tomu snad ani věřit nejde. Atmosféru bychom tady nenakrájeli ani mečem od Hattori Hanza, protože není co krájet. Zajímavá byla tak první pětiminutovka.
 
Vlastně nevím, jestli tu jednu hvězdičku dávám proto, že to natočil Shyamalan a proto, že mám jeho staré filmy opravdu rád, anebo je to navzdory tomu, protože se to nedá moc srovnávat. Ale více si to nezaslouží

Zpočátku je to docela napínavé ale pak to začne být nuda. Přišlo mi že to bylo extrémně přitažené za vlasy a nebylo do dobré snad v žádném aspektu. Vlastně koukáte na film, kde sedí dva týpci na židlích a parta lidí jim furt říká že pokud se jeden z nich neobětuje, tak skončí svět. Navíc každou chvíli někdo z této party, dobrovolně ukončí život a to je ve zkratce celý film. Vlastně jsem se u hororu dlouho tak nenudil a celkově jsem se tak nenudil dlouho i u jiného žánru.