Ulička zázraků (1995)

Je dobře, že většinou píšu tyhle recenze, či spíše komentáře, druhý den po shlédnutí filmu. Můžu tak s odstupem dát na přetrvávající pocity. A ty jsou i dnes velmi silné. Zajímavě napsaný scénář, který posunuje děj s retrospektivou, v podstatě smutný snímek o (ne)naplněných snech, vztazích obyvatel jednoho činžáku. Zaujme, jak jinak Salma Hayek ve svém druhém snímku. Je jí "už" 28 let, její hrdince kolik, 20 ? Závěr je tragický, ale co se taky dalo čekat? Zpočátku jsem měl obavy, že prostředí bude více mafiánské, jak to tak v Mexiku chodí. O to více vyzní praktiky majitele nevěstince, který (míněn nevěstinec) si Alma (Salma) vybrala místo svého milého, na kterého slíbila, že počká.

Po úspěchu filmu POČÁTEK A KONEC Arturo Ripsteina, oceněnému mnoha domácími i zahraničními cenami, se rok poté pustil jeho syn Arturo Ripstein jr. do produkce filmu ULIČKA ZÁZRAKů podle prózy stejného autora, egyptského nobelisty Nadžíba Mahfúze. Vybral si k tomu režiséra Jorge Fonse, který tím vytvořil svůj snad nejvýznamnější film. Bonusem je ovšem herecká účast Selmy Hayek.(70%)

Formálně zajímavý film, kdy sledujeme příběh optikou více protagonistů - svým způsobem předběhl vlnu úspěšných filmů tohoto typu, která proběhla na konci devadesátek. Na druhé straně ona subjektivita nebyla dostatečně vytěžena, nakonec šlo spíš o scénáristickou volbu stran chronologie událostí, než o možnost nahlédnout do hloubky psychologie postav. Tedy bez ohledu na aktuální úhel pohledu jsem postavy i dramata do kterých se zaplétali vnímal stále stejně. Scénář jako takový mě nenadchl a konec páchnul citovým vyděračstvím.

Touží-li se někdo ztratit v jednotlivých osudech chudých lidí v zázračné uličce, kde by se nám asi příliš žít nechtělo, má zde jedinečnou možnost, neboť El Callejón de los milagros je mapuje naprosto skvěle. Příběhy se protínají ve třech kapitolách zaměřujících se postupně na své hlavní postavy a zároveň dává na obdiv neméně zajímavé vedlejší postavy, následná kapitola čtvrtá pak jejich osudy uzavře správně tragicky. Ovšem jakkoliv mám mexickou kinematografii rád a jakkoliv se mi vyznění snímku, stále jde jen a pouze o sociální drama, tedy pravděpodobně nic, co by si člověk mohl pouštět opakovaně, respektive jde o vcelku náročný film, který ovšem diváku hodně dá.

Má to všetky znaky typickej mexickej telenovely - od komplikovaných príbehov o nešťastnej láske, cez chovanie sa postáv až po hrozné herecké výkony a nepridáva tomu ani dabing. Miestami to naozaj vyzerá na hodnotnú drámu, no vždy sa tam po čase objaví niečo, čo to zhodí na úroveň telenovely. Takže priemer.