Tři mušketýři: Pomsta Milady de Winter (1961)

Pokračovanie príbehu o troch mušketieroch sa samozrejme vlečie kvalitatívne podľa kontúr z prvého dielu. Opäť tu prakticky všetko funguje tak, ako má, a zlatá éra francúzskeho filmu nám ukazuje, prečo sme ju tak milovali. Herci opäť excelujú, ale čo sa týka dejovej linky, táto pomsta Milady už nie je tak pútavá ako tá prvá o kráľovských šperkoch. Každopádne to ale funguje a je radosť na to pozerať. 75 %

Platí všetko, čo pri prvej časti. Je to dané najmä tým, že ide v podstate o jeden film a pokiaľ vám úvod sadol, nesklame vás ani záver. Avšak samotné finále celého projektu mohlo byť predsa len emocionálne aj výpravne zvládnuté o niečo lepšie, všetko sa uzavrie akosi prirýchlo. Je to opäť akčné, svižné, dej je plný zvratov, intríg a pre nezasvätených aj prekvapení. Takže teraz sa už len pustiť do najnovšej verzie a keď prípadne sklame, tak tu stále máme istotu v podobe Leisterových filmov zo sedemdesiatych rokov.

Keďže film tvorí sKráľovninými príveskamijeden celok, na kvalite sa nič nemení. Prináša tradičnú dobrodružnú eskapádu 4 mušketierov v klasickom prevedení a kvalite svojej doby porovnateľné so snímkami V službách kráľa či Angelika. Konečne uvidíme aj muškety hoci nie v akcii a nie u našich hrdinov. Svojim spôsobom hlúpy príbeh o tom ako nevera môže byť cnosťou a boji za kráľa tým, že pomáhate jeho nevernej manželke. Film končí veselo a s veľkou parádou, hoci niekoľko scén pred tým zahynula krásna Constance. Ale Milady a zradný Rochefort tiež. 75%

Druhý díl Tří mušketýrů uváděla Čt 2 s tím, že se jedná o nejslavnější verzi. Podle mě je slavnější kapánek víc ta z roku sedmdesát tři. Nicméně musím říct, že se mi i tato verze zobrazení nejslavnějších francouzských hrdinů líbí. Pět hvězd, ale nedám, protože na můj vkus přeci jen Gérard Barray až moc vypadal, jako by jel na marihuaně, mušketýři zase až příliš často vysedávali v hospodě a jeden z nich byl mírně řečeno při těle. Milady de Winter ovšem byla krásná a kardinál Richelieu charismatický záporák. Přeci jen mám ale pocit, že se filmaři snažili o co největší zkrácení a urychlení příběhu.

Dvojka má mnohem jednoduší pojetí a má mnohem rychlejší spád. Pro mě ale pořád super, mušketýři se vrátili se vší parádou a opět se celému štábu do pokračování chtělo a je to vidět zase v soubojích, scénáři i herci. Borderie se u mě zapsal, jako jeden ze skvělých talentů, který dokázal věrně adaptovat Dumase.