Trabantem až na konec světa (2014)

Cestopis, který by si bez rozpaků zasloužil místo v přihrádce vedle starých map a lehce zaprášeného kompasu. Ne proto, že by zastaral, ale protože voní po dobrodružství. Parta odvážlivců se vydává na cestu, kterou by rozumný člověk svěřil spíše robustnímu terénnímu vozu než dvoutaktnímu reliktu s duší i náladami a přesto práve v tom tkví jeho půvab. Každý kilometr je malým vítězstvím nad technikou, přírodou i vlastními pochybnostmi. Snímek se nebere příliš vážně, a tak nechává vyniknout absurditě situací, kdy se smích mísí s obdivem. Občas jsem si přál o něco hlubší pohled pod povrch navštívených míst (možná vseriálu?), ale to je daň za svižné tempo a lehkost vyprávění. Dostal jsem příjemně nakažlivou chuť sbalit kufry a vyrazit, tak alespoň na Šumavu.

To je tak oddechový pokoukání… Už jsem to viděla asi 3x a vždycky si řeknu, že bych ještě 3 hoďky klidně snesla. Z každého záběru jde cítit pohoda, svoboda a cestovatelský duch. Oblíbenci jsou Marek Slobodník, který má svobodu v krvi. Stejně tak polské duo, kdy se vždy musím smát nad ztrátou hned dvou pasů a následného pašování Radka. Kluci jsou extrémně pohodoví a z mého pohledu šlo asi o nejsympatičtější posádku. Oblast, kterou si vybrali k projetí byla zajímavá a kochala jsem se s každým záběrem. Škodolibě mě potěšila každá závada na autě. V jejich podání mě baví i opravy aut. Ani to cestování nevypadá až tak složitě a vypadá to skoro, že se není čeho bát. Jakožto velký odpůrce byrokracie bych ale asi při vyřizování víz přišla o všechny nervy. Snad se jednou zadaří a podívám se na ta krásná místa osobně.

Krásne zábery, ešte zaujímavejšie ako Trabantem naprič Afrikou. Začiatok cesty dážď a blato. Andy 4000 m nad morom. Vrakovisko vlakov, soľné jazero, cesta na motorke aj s vykĺbeným ramenom (deň po ošetrení). Stále je na čo pozerať. Akurát neviem, či po tejto ceste nemuseli absolvovať odvykačku na drogy 🙂.

Nostalgie u mne opět zafungovala. Můj druhý "trabantí" film. Afrika mne nadchla více, možná proto, že byla u mne první. Musím říct, že tady mne celkem vadil Dan Přibáň. Dále jsem měl pocit, že Afrika byla taková kontaktnější k obyvatelům. Plusem byli kluci v maluchu. Fakt super pohodáři a zároveň nešťatníci. Borec na "125" taky super. Jsem cílovka filmu, tak nejde než za plný počet. Kdybych mohl, tak ještě více. Věta na konci: Trabanty vždy na konci pohladíme, že nás dovezly  "domů".....jj, taky jsme dělávali.

Celovečerním trabantům se dá vyčítat asi jenom to, že někde existuje o čtyři hodiny delší a obsahově ještě více vytuněná seriálová verze. To však nic nemění na tom, že samotný film funguje skvěle. Má to spád, úchvatné záběry z cest a úžasnou chemii všech zúčastněných (Poláci jsou svým tradičním "přístupem" naprosto geniální). Psát komentář 8 let po premiéře se pak může zdát mírně kontraproduktivní, ale pokud si díky tomu najde k Přibáňovi a jeho partě cestu více lidí, budu jen rád. Já si mezitím dokoukám ten zbytek, co jsem doposud po hříchu opomíjel.