Tom Jones (1963)

Na to, že jde o oscarový film oceněný přímo jako nejlepší film daného roku, jeTom Jonesu nás až překvapivě neznámým filmem, nicméně těžko říct, jestli neprávem. Za ty dvě hodiny předvede docela slušné množství zábavy v epickém příběhu plném dobrodružných příhod, vztahových propletenců, zvratů, nedorozumění i pár akčních scén (včetně úžasné myslivecké honičky na koních se smečkou psů). Na svou dobu překvapí i neotřelými nápady v podobě mezititulků, vstupů vypravěče či opakovaného prolomení čtvrté stěny s nečekaným mluvením postav / herců do kamery. Často jsem se pobavil, ale abych sáhl i po 4. hvězdičce, musel bych se bavit po celou dobu ještě víc a neměl bych mít z filmu občas dojem místy lehce pokulhávající a roztahané záležitosti, jejíž účinek co do zábavy na mě působil trochu nevyrovnaně. Možná, že ty zcizovací (byť rozhodně poutavé) prvky nakonec bránily plnému pohlcení do děje nebo celý film s tímto stylem neoplýval z dnešního pohledu až takovou dávkou humoru, jak mohl... a možná, že mi k silnějšímu zážitku chyběl i větší tah na branku. Hlavní dvojice sice působí sympaticky, zvláště Susannah York pak roztomile, ale herecky mě až tolik neoslovila, a Albert Finney pro mě určitě mnohem víc vynikl ve svých pozdějších charakterních rolích.[70%]

Poslední film roku 1963 a jako tradičně u mě Oskarovka. Toma Jonese jsem se děsil. Kdysi nesehnatelný film, průměrné hodnocení tady, málo hodnocení a ještě k tomu v režii Tonyho Richardsona, který mě dvěma předchozími filmy unudil k smrti. Výsledek mě ale příjemně překvapil. Tom Jones je historická komedie o levobočkovi, který se snaží proplouvat životem. Miluje svoji dívku, kterou nemůže dostat, štvou proti němu jeho nepřátelé a naopak dámy ze všech kruhů mu padají k nohám. Je to trošku červená knihovna s neskutečným propletencem vztahů a spoustou postav, nechybí tu nablýskané kostýmy a bály. Režisér se do toho ale nebojí říznout. A tak je tu vypravěč a spousta humoru. Občas nečekaně akční kamera (hon na lišku). A především spousta realismu až naturalismu. Zvířata všude a nikdo se s nimi nepáře, šlechta je zhýralá, ožralá a žere jak prasata, lůza špinavá, ženské nadržené. Krade se, přepadá, chlastá - toť venkov v kostce. A kdo čeká nablýskaný Londýn, tak ho hned ze začátku uvítají rozpadlé baráky a spodina. Nakonec jsem se slušně bavil a happyend mě potěšil. Ale stejně - tohle a Oskar za nejlepší film? Pořád to vidím jako největší fail Akademie v 60. letech s filmy jako Kleopatra, Ptáci, Velký útěk...

Tom Jones je z dnešného pohľadu zaujímavejší svojou formou, než dejom. Časté pohľady postáv do kamery, mŕtvolky, netradičný strih v typicky suchom britskom humore a voľnejšia rozprávacia štruktúra. Každopádne kto má rád dobové "taškařice", tak je táto voľba priam dokonalá. Chyba je v mojom prípade možno skôr v tom, že na základe ocenení som asi čakal viac. V konečnom dôsledku ide o príbeh anglického Casanovu, kde sa vo finále rieši, kto je koho otec, či matka a tak podobne. Ale zábavné to je a má to aj slušné tempo. A určite ide o vhodný materiál pre nejakú porno verziu. 70%

Tom Jones je rozsáhlý satirický román z roku 1749 vykreslující dopodrobna tehdejší společnost a vymezující se proti přetvářce a fanatismu. Když tu dobu budu studovat, budu s díla tahat podstatné informace, ale jinak nevím, proč bych ho měl číst v dnešní době. Satira na život v polovině osmnáctého století by mi nic neříkala. A film podle knihy mě dost nudil. Je hlučný, uřvaný, každá scéna trvá o dost déle než by měla (hon, milostné tokání...), a hlavně herci jsou tu vedeni jako loutky, nemají v sobě emoce, a jsou vypravěčem posunovány od jedné scény ke druhé. Nejspíš to vystihuje duch románu, Osborne je skvělý dramatik, a určitě se jako scénárista hodně snažil. Jenže pokud z tlustého románu vydestilujete jednoduchý děj, nedostanete nic víc, než pohádku o tom, že většina lidí má dobrou duši, ale občas chybují, a že přetvářka a fanatismus jsou tím skutečným zlem. A to je mi na jeden oskarový film dost málo.

Osobně nemám moc rád historické filmy, takže jsem si tenhle nějak moc extra neužil, a musím uznat, že to, co se mi líbilo, bylo, jak Albert Finney pojal titulní postavu. Díky němu je snímek živý, svižný a celkem zábavný. O to víc překvapí Oscar pro film, ale ne pro jeho hlavního herce, který byl vskutku tahounem.