The Plumber (1979)

Nočná mora mladých manželiek s ľahkosťou a šarmom pretlmočená do filmovej reži. Drobná oprava odkryje veľku poruchu, čas opráv sa neuveriteľne predĺži, zo stien trčia rôzne trubky, všade sa povaľuje náradie, postavené lešenie zavadzia natoľko, že majitelia bytu majú problém "spáchať" základnú hygiénu. The Plumber je psychothriller, ako horor by som ho neoznačil. Weir vyťažil z minuima maximum: jednoduchý príbeh, výborná kamera, Ivar Kants a Juddy Morris to zahrali presvedčivo. Zakomplexovaný vodoinštalatér a antropologička, ktorá študuje zvyky aborigincov. V závere sa mi zdalo, že využila svoje poznanie primitívov.

Instalatérje dalším z filmů, ve kterém Peter Weir dokazuje svůj nesporný talent vytvářet pohltivou znepokojivou atmosféru, i přestože mu televizní formát tentokrát možná trochu brání se více rozjet. Rafinovaná návštěva měnící se v psychologický teror tady probíhá daleko sofistikovanějším způsobem, než třeba v HanekehoFunny Games, k tomu zcela bez prvků násilí a často spíše nepřímým způsobem. Pozvolna vyrůstající neklid z osoby záhadného instalatéra, který začíná řádit v bytě často opuštěné ženy, manželky vědce, každou další návštěvou graduje, pohled na rozbouřenou koupelnu se stává každým dalším zásahem čím dál víc skličujícím a konání psychopatického podivína v teplé čepici, který se neubrání milostným návrhům ani soukromému mini koncertu v koupelně, ještě podivnější... Atmosféra houstne, jindy svou sílu povolí menším odlehčením a divák právem po celý čas očekává s napětím vyústění i případné odhalení tajemství kolem nejednoznačné postavy instalatéra. A pak se najednou dostaví závěr zcela nehodný takto zajímavého psychothrilleru.SPOILER!Žena zavolá (teprve po několika týdnech!) na policii, instalatéra zatknou a odvedou, žena se s posměškem podívá z balkonu a to je jako všechno??KONEC.Zatímco vPikniku na Hanging Rockdokázal Weir předložit mysteriózní thriller, který u mě fungoval i bez jednoznačné pointy či očekáváného rozuzlení a stejně mě nutil se nad viděným zamýšlet ještě dlouhou dobu po skončení, tady mi přijde, že si Weir nečekaným závěrem spíše zaklincoval všechno to zdařilé před tím a nechal tu podivnou historku odeznít do ztracena. Škoda.[70%](10.08.2021)

Mám tu čest tenhle Weirův téměr neznámý film vlastnit na DVD, bohužel na něm nejsou anglické titulky a tak jsem si vše překládal z odposlechu a některé dialogy mi unikly. I tak se mi tenhle film líbil - má zvláštní atmosféru, díky které to nenudí, některé scény jsou i celkem psycho, je to skvěle zahrané a natočené a přišlo mi to i celkem dobře vymyšlené. Akorát bych v některých momentech klidně i přitvrdil, jelikož vím, JAKOU atmosféru dokáže Weir vytvořit. Ale jinak se mi ten film líbil a chvílemi bych ani neřekl, že je televizní. 4*(11.04.2020)

Nebudu zapírat ale Weirovu režii a jeho styl jsem nikdy nežral a nenijak je tomu i tady, čekal jsem slasher ale dostal jsem divný pokus o psychologický horor který u mě skončil víceméně fiaskem. Nejenom že film nemá hlavu ani patu ale jakkákoliv postava jedná bez motivu a bez jediného uvážení. Celou dobu jsem si říkal "proč" "jak"? Nemužu říct že tu nebyla ani jedna dobrá scéna a začátek je celkem solidní ale prostě to je pro mě ne moc stravitelný.(16.12.2014)

Weirův málo známý televizní snímek, který se pohybuje na rozhraní psychothrilleru, hororu, velice černé komedie a psychologického dramatu. Ústřední motiv se opět pohybuje u Weirova často opakovaného tématu setkání odlišných kultur a v tomto případě i lidí ze stejné kultury, ale absolutně odlišného sociálního zázemí. Antropoložka Jill, pracující doma na své rigorozní práci se setkává s instalatérem Maxem, který v jejím domě několik dní opravuje koupelnu. Max v podání Ivara Kantse je naprosto úžasně zahraná postava, týpek, kterej bilancuje na rozhraní rezignovanýho vyvrhela, který společnosti vyčítá, že mu nedala šanci získat vzdělání, stydlivýho týpka kterýmu se Jill vlastně líbí a chce ji sbalit a vyšinutýho psychopata, kterej na Jill vyvíjí tlak a psychoteror. Situace se rozvíjí fakt zajímavě, Max neustále chodí po bytě, odkládá dokončení práce, dává si pořád kafe, složí pro Jill písničku (to je úlet scéna :-) ) a divák vůbec nemá tušení, zda je to opravdu psychopat anebo zda se jedná pouze o naprosté nepochopení dvou lidí, kteří žijí v úplně jiných světech. Film si rýpne i do Jill a jejího manžela, jelikož ti představují úplně opačný protipól Maxe - akademici, kterým jsou zase jiné části reality světa taktéž naprosto skryty. Jo a scéna, kdy Jill se svým manželem hostí u sebe doma profesory z Ženevy, to se fakt musí vidět, to je velice černej humor, přesně takovej mi fakt sedne :-) . Konec prozrazovat samozřejmě nebudu, ale je to fakt dokonalá tečka za již tak velice zajímavě rozvitým dějem. Jinak herecké výkony na víc než výbornou. Hodně originální film tohleto, fakt stojí za to.(20.12.2010)