The Mind's Eye (2015)

Neskrývaná pocta Cronenbergovým Scanners. Bez hlubokých myšlenek a naštěstí jakýchkoliv ambic je mít – tohle je čistá zábava, což je jasné už z úvodu, který přináší psychokinetický zvrat na intro První krve. Je trochu škoda těch logických lapsů ve druhé třetině. Scanners taky nejsou žádný scenáristický výkvět, ale v takhle přímočarém filmu se tomu dalo vyhnout. Jinak ovšem paráda. Parádní obsazení, parádní osmdesátková atmosféra (barevná světla a carpenterovský synth, baby) a především parádní, Raimim švihlé akční scény. Během dialogů je kamera docela nudná, ale jakmile dojde na násilí, lítá po místnosti se sekyrou přidělanou lepicí páskou k objektivu, nešetří divokými zoomy a otřese se při každém zásahu, takže každý ten zásah skoro cítíte. A pak je tu samozřejmě skenování – s výkřiky a rudnoucími obličeji, až se bojíte, že hercům praskne cévka, šilhajícíma očima výrazy, jako by z vás při orgasmu stříkaly hřebíky. A explodující hlavy si to neodbude hned na začátku, ale ve velmi uspokojivé scéně někde uprostřed. A pak přijde něco lepšího. A pak ještě lepšího. Vůbec, každá scéna, ve které tady stříká krev (a že jí stříká!), je maso. A finále nejvíc. Tam už se vyloženě gabíte, jak úžasně přepálené to všechno je. Od Almost Human jasný posun nahoru a těším se na Dragged Into Sunlight!

„The Mind's Eye“ má sice celkem jasný a profláklý příběh, ale ve své jednoduchosti a přímočarosti se mi líbí. Postavy se mi zamlouvaly a byl jsem schopen s nimi projít až do konce, žádná z nich mi nevadila. Tohle je jednoduše lehce nadprůměrná béčková podívaná, která má něco z Cronenberga a něco z Kinga a jeho para-hororů, což mi celkově sedlo. Nižší rozpočet mi nevadil.

Odjakživa milujem parapsychologické úkazy ako sú telepatia, telekinéza prípadne pyrokinéza a tým pádom aj filmy ako sú Carrie, Dotyk Medúzy, The Fury, séria Scanners či Firestarter. Takto ladené kúsky sa ale v súčasnosti bohužiaľ už takmer netočia (ak nepočítam psychokinetické schopnosti niektorých superhdinov z komiksových adaptácií) a záujem kinematografie o túto sféru akoby poklesol, preto som za pútavé The Mind's Eye Joe Begosovi vďačný. Oproti jeho predošlému hororu Almost Human sa mu podarilo pomyselnú latku kvality pozdvihnúť o level vyššie.

Begos mě minule celkem příjemně překvapil snímkem Almost Human. O to víc jsem se těšil právě na tohle a jak to dopadlo? Podle hodnocení tušíte´, že ne úplně tak jak jsem čekal. Jeho rukopis je znát a tak jsme svědky super old school looku i nějakého toho gore, ALE bohužel, sledováni mě prostě nebavilo a tak jsem malinko doufal, že mi u filmu vybouchne varle. Film se celkem dlouho rozjíždí a koncept telekineze a psychokineze mi příjde velice nevyužit. Určitě bych chtěl vidět víc věcí než jen lítací stůl a chlapa s křečovými žílami. Takže celkem koukatelný kousek, který má svou 80‘s atmosféru, ale nepřekvapí snad vůbec ničím a když se o to už snaží, nedotáhne to do konce. Takže jednou a dost!

Joe Begos je nová éra hororu, kterou tato komunita potřebuje! Viděl jsem to snad už desetkrát a pořád mě to hodně baví. Většina rozpočtu šla na gore efekty a masky Oproti předchozímu počinu si zde povolal Joe už znatelně lepší herce, kteří už za pivko a párek hrát nemůžou, ale to vůbec nevadí. Tak to má být. Úvod je typickým příkladem jak moc po celá desetiletí ovlivňuje Rambo filmaře. Ale ten zbytek už je samozřejmě přiklepnut Scanners a Brianem de Palmou. Skipper je maník, jehož oči hrajou pocitově a on to umí, sakra umí. Lauren mě tady potěšila, ale její pobíhání sem a tam připadalo kapke zmateně. Speredakos v roli doktora Slovaka je tahoun a příjemně s napětím se kouká na jeho proměnu. Jsou tady skvělé hlášky. Steve Moore složil typickou hudbu pro tento film ovlivněnou samozřejmě klasiky žánru. Ve filmu The Guest se taky perfektně hudebně ukázal. Jeho kapela se jmenuje ZOMBI. Už teď se moooc těším až si přečtu nějaké info o rozjíždějícím se novém počinu Begose a jeho Party. Everything. GOD DAMNIT !