VFW (2019)

Debut Stephena Langa jako producenta, herce zvyklého hrát padoucha příběhu, je v tomto filmu pravým opakem. Ztvárňuje válečného veterána, který udělá vše pro to, aby ochránil svůj život a život svých přátel před skupinou narkomanů, kteří se snaží získat zpět několik balíčků drog. Děj se odehrává převážně uvnitř baru a jeho exteriéru. Film používá jednoduchý příběh a konvenční styl, ale obsahuje i několik dobře natočených krvavých scén. Objevují se zde i někteří známí herci, jako například Martin Kove nebo samotný Stephen Lang. Kromě toho nabízí film spoustu násilí a rozmanitost postav, aby během vývoje neunikl žádný detail.

Z nedostatku novinek se přehrabuju v mým externím análu ve složce "TO SEE" a vida, najdou se tam občas zajímavý fláky. V tomhle si to přestárlá parta cynických a krvelačných veteránů rozdá s několika trapně pozérskými kvazigangstery a jejich armádou feťáků. Jestli vás rajcuje třeba sekání končetin sekerou, rozšlapávání hlav, nebo kuchání lidí maflem a motorovkou, jste tady správně. Teda ne že mně by takovýhle skeče nepřišly zábavný, naopak, ale zároveň jsem si všímal i toho, jak naspeedovaný střihač s epileptickým kameramanem dědkům v jejich boji vydatně pomáhají a navíc mi strašně pila krev jedna nesympatická zlodějská fetka, kvůli který celej tenhle cirkus vypuknul. Langovi jdou drsňáci skvěle i hluboko v důchodovým věku, ale tuhle hnusnou filcku měl rozmáznout jako první.

Radši si budu psát poznámky, abych na nic nezapomněl. Je to takovej mix dobrýho domácího porna a amatérismu. Má to svoji atmosféru, ale musíme to hodně zrychlit, protože Seagalovi z většiny úhlů kouká ten jeho pupek. S přibývajícím dějem to uvadá na atraktivitě, přesto jsou některý scény docela povedený. To samý platí o dialozích, klišé se střídají s hlubokými myšlenkami. V baru bych jako první použil Molotovovy koktejly... a pokud by to šlo, dostal se na střechu. Ke konci to bylo bohužel amatérský až moc. Dokoukal jsem to spíš ze setrvačnosti.

Velké zklamání. Od této záležitosti jsem totiž vzhledem k žánru a obsahu očekával obrovské věci, nicméně jak se říká: skutek utek, což jsme měl ale asi i očekávat, jelikož jméno Joe Begos na režisérské sesli mi mělo být již dopředu dostatečně velkým varováním, že zde podobně jako v jeho jiném filmu Bliss nebudou má očekávání ani zdaleka naplněna, i když je tedy zároveň pravda, že právě oproti pro mě nepochopitelně často pozitivně vnímanému Bliss jde v případě VFW určitě o mnohem zábavnější podívanou, i přesto ale potenciál celého tohoto filmu za mě rozhodně naplněn nebyl. Každopádně tu tedy Begos opět otravuje s tím svým tmavým filtrováním, za které jednak schovává svou ubohou filmařskou neschopnost a jednak nesmírnou lacinost celého filmu, kdy tedy sice beru, že na podobné produkce se shání peníze dost těžko, ale ona je lacinost a lacinost, že?, a tady ta lacinost prostě působí zkrátka fakt jen lacině. Zápletka pro tento typ filmu pak též určitě nemusí dosahovat prakticky jakýchkoliv kvalit, prostě musí být jen účelová, pro co největší odvaz a řádění, ovšem i pro ní platí jistá měřítka únosnosti, a tohle je zde v mém případě o dost překročilo, takže se jedná skutečně jen o totálně debilní pidistory, s hovadskými dialogy, ještě hovadštějšími postavami a nejhovadštějším vývojem, co si lze snad představit, nehledě na to, že té účelovosti též přináší dost málo. Když už jsem jinak zmínil postavy, vážně nechápu, proč ústřední hrdinové byli zvoleni ve věku 80+, vždyť to kvůli tomu působí teatrálně směšně, naprosto nepřesvědčivě a fakt naivně. No a co se týče toho pro mě nejzásadnějšího, tedy řízné, nekompromisní akce, plné efektních, krvavých a brutálních efektů, tak asi v tomto jediném ohledu film splňuje určitá měřítka zábavnosti, ovšem i zde to šlo určitě udělat lépe, především tedy přehledněji a bez zmiňovaných zatmavovacích filtrů, které spoustu likvidací znehodnotily, nicméně opakuji, alespoň po této stránce to funguje a pro příznivce gore řezničin je to v podstatě jediný důvod, proč tomuto snímku dát vůbec šanci.

Kdyby mi někdo film pustil a řekl, že byl natočený dejme tomu v roce 1986, tak bych mu i věřil. Nahrává tomu jednoduchý přímý děj, některé efekty a hlavně hudba, která mi chvílemi připomínala 80s horory nebo třeba Stalloneho Kobru. Pro fanoušky akčních béček zábava na páteční večer, pro ostatní velmi průměrný film.