Telefon (1977)

Režisér Don Siegel opět předvedl kus poctivé filmařiny. Zběhlý agent KGB Donald Pleasence aktivuje v Americe "spící agenty", aby svými sebevražednými útoky zničili nějaké vojenské cíle. Ústředí KGB tedy posílá do států svého nejlepšího agenta s fotografickou pamětí v podání Charlese Bronsona. S pomocí kontaktu Lee Remick se vydává po jeho stopě, aby ho našel a zlikvidoval.... Zaujme parádní dobová atmosféra studené války, solidní akce, která nabídne několik zajímavých momentů, mohutné exploze a dávkované napětí. Na scénáři se podílel Peter Hyams, který měl původně režírovat. Bronson je opět skvělý ( dokonce se předvede v ruské uniformě ), Pleasence mohl být více šílený a Remick nebyla jen na ozdobu, ale byla Charliemu rovnocennou partnerkou."Víte, jste mírně atraktivní muž, ale taky jste otrava!"

Pomerne neznámy film so zaujímavou, i keď veľmi nepravdepodobnou zápletkou. Politické čachre machre sú podané v takzvanom komerčnom štýle, čo je ale skôr pochvala, pretože vieme, čo sa deje a komu o čo ide, namiesto toho, aby sme mali dojem, že si budeme musieť film pozrieť trikrát, kým nám dajú všetky intrigy zmysel. Nesmie chýbať ani milostná linka, ale tá sa rozbehne pomaly až so záverečnými titulkami. Nejde tak o dielo dosahujúceho kvalít podobne koncipovaného Mandžuského kandidáta, avšak svoj účel Telefón plní. 70%

Konečně zábavnej thriler. Odpadlý agent KGB se seznamem spících agentů se objevuje v USA, obyčejní lidi po aktivaci podnikají sebevražedné útoky na vojenská zařízení a KGB vysílá mlčenlivého zabijáka, aby ho našel a zlikvidoval, než rozpoutá třetí světovou válku. Skvostný začátek nasadí parádní tempo, které samozřejmě nevydrží. Objevuje se zvědavá agentka, laškování a humor, což podkopává napětí. Pleasance je sice typicky ruská držka, ale je spíše v pozadí a Bronson... mno snaží se, ale jako agent KGB fakt nevypadá. Je to spíše klasická bronsonovka než nějaký geniální špionážní film. Nicméně útoky jsou mrazivé, finále napínavé, chytře vymyšlené (jak zabít někoho v místnosti se dvěma policajty?) a happy end potěšil. A tyhle náměty plné špionů a spících agentů z dob studené války mám rád, skvěle jsem se bavil, takže si nadhodnotím na 4*.

Dostal jsem strašnou chorobu - přestaly se mi líbit špionážní filmy. Jak ti agenti, dvojití a trojití, běhají po celém světě, aby ho zachránili, jak niterně trpí, nebo se baví se šlapkami, popíjí alkohol, šermují s pistolkami a zcela vážným obličejem deklarují pitomosti. Málokterý žánr zestárnul tak rychle jako tenhle. A z vážně míněných příběhů se staly komedie. Ano, komedie. Tolik všeobecně. A k filmu? Je možné, aby takovýhle pitomý námět byl zfilmován a bral se vážně?! Ano, je. Vím, je to jen zábava, klišé patřící k tomu, nemá se to brát až tak vážně... to všechno vím. Ale já v tom vidím už jen nesmyslnou, nechtěnou komedii, kterou nelze už ani politovat. Možná to chce duši dítěte, které ve mně očividně zemřelo. Herecké výkony standardní, režie (na Siegela) nevýrazná, název filmu hloupý. Nevím, jestli se uzdravím, ale to by se filmaři museli setsakramentsky snažit. V rámci žánru za 2.

Svižný triler z obdobia studenej vojny, v ktorom ruský agent de facto zachraňuje zadky Američanom. Charizmatický Bronson stále vo forme je skvelým ťahúňom filmu, aj keď od sovietskeho majora má na hony ďaleko. Na druhej strane, Pleasence v zápornej roli je slabší odvar a príliš toho nepredvedie. Ruské prostredie fajn zvládnuté - natáčalo sa však vo Fínsku. Podarené sú aj niektoré hlášky. Zápletka pôsobí aj po rokoch atraktívne a ktovie, či sa niečo podobné, aspoň experimentálne aj reálne neuskutočnilo. Ale že by agent s vymytým či s zhypnotizovaným mozgom bol schopný takéto komplikované činnosti, silne pochybujem. Jednoduché možno, ale naprogramovať súbor zložitejších a komplexnejších mozgových operácií by bol sci-fi.