Cooganův trik (1968)

To zase byla slabota...on někdo ví, v čem měl být ten trik? bluff? či styl? To poslední by možná šlo... jen tak mimochodem vydávat se za úřední osobu je všude trestné. Ale ten NY v těch letech ukazoval, že špatně na tom Amíci už snad byli... i když teď mají drogy přímo od doktorů. Jinak filmík měl zádrhely - ten prchající tam a zpět - všudypřítomný poručík (kde se vzal tu se vzal), frája si za tři dny nevymění ani košili a zamilovaná psychouška byla cosi mezi pubertálním teletem a totální nánou. Ta byla na mě fakt už moc a to mám červenou rád.. Za tu bídu dát 40% mi připadá až moc, ale vzal to čert.

Distributor uvádí - Krimi, Akční, Komedie. Já jsem ve filmu našel - Nuda, Nuda, Nuda. První film s Eastwoodem při kterém jsem uvažoval, že ho nedokoukám a do konce jsem vydržel jen s nadějí, že se snad konečně něco bude pořádného dít. Ne! Jen se žvanilo a žvanilo a pak byl už konečně díkybohu konec. Jedinou zajímavostí filmu bylo, že Eastwood nepředstavuje toho nesmrtelného, nezničitelného a nezranitelného nadčlověka (jako např. Harry C.). Naopak tady je to převráceno do extrému - kam přijde tam dostane nakládačku.

Stará škola mně baví, stejně jako Eastwoodův arizonskej polda, který se v New Yorku nezdráhá balit každou slečnu, která mu pod klobouk přilítne. Zhruba v půlce sice jeho kovboj ztrácí kapánek dech, ale druhá půle to svým spádem, kdy se všechno rozhýbe napraví a Clintovi je možné jen závidět, jak pěkný baby mu rejža přihrál na plac. Clint se pro klobouk a bohorovný stoneface narodil a tady obojí prodává trochu jinak, než jsme u něho zvyklí, ale taky dobrý ;-) 75%

Cooganův styl už je dávno pryč, takovýhle biják už dnes nikdo nenatočí, nicméně já jsem se bavila, hláškující sympatický zástupce šerifa v New Yorku se mi líbil.. Mýma očima velmi slušná kriminálka o dopadení mladého grázla, no a Clint Eastwood a Lee J. Cobb to zvládli moc pěkně, u mě filmová spokojenost..

Notně chcíplá variace na Callahanovky a zároveň zatím nejslabší film s Eastwoodem. Příběhově těžká rutina, záporák ubohý, napětí žádné, pokusy o hlášky trapné, ženské postavy nepřirozené a vizuálně jak z plastelíny. A závěrečná motocyklová honička? Takovou groteskní frašku bych ocenil u Chaplina, ale ne u dua Eastwood / Siegel. 2* s odřenýma ušima.