Tajný spolek Polívkového města (2015)

Vlastně dost dobrá dětská blbost, kde banda harantů pátrá po léku na nemoc, která dospělé v Tartu proměňuje v malé děti. Už samotný námět dává najevo, že nejde o nic seriózního a film se o to ani nijak nesnaží. Dostane se nám tak pár scének dospělých chovajících se, jako by jim právě začínala falická fáze života, část těch scének je vtipných, vede samozřejmě ta, kdy náš salaselts zneužije rodiče jedné z holčičky, aby přeprali bandu agresorů. Jinak bych však řekl, že potenciál retardovaně se chovajících dospělých mohl mít navíc. Děj je tedy naivní, spoléhá na dobrodružný děj a vlastně mu to zčásti i vychází. Supilinn (reálně dle wiki to vypadá, že nějaký ten Polévkov v Tartu fakt je) tvoří skvělou atmosféru estonského předměstí pro děj toho typu, snad záměrně připomínající nějaké ty americké dětské filmy z osmdesátek nebo tak nějak - jízda na kolech jakoby evokovaloStranger Things, kdyby ovšem tento film nebyl o rok starší než zmíněný seriál a knižní série Miky Keränena (finsko-estonský autor, který se hlásí ke karelské národnosti, frajer jak hovado), z níž vychází, tu nebyla již od roku 2008 (byť netuším, kterou z nich film přesně adaptuje). Původně jsem bral film jako roztomilé dětské béčko, jak ostatně zmiňuji, mnohé mělo navíc, ale finální honička mě neskutečně pobavila, především scéna s bazénem. Jasně, je to pitomoučké, je to dětské, ale hej, je to mnohem dobrodružnější a přirozenější než jiné dětské prkotiny, které jsem ve své kruté a cynické dospělosti viděl. Palec nahoru estonské kinematografii.(16.02.2025)

Dětský rádoby dobrodružný film vhodný tak pro nedělní vysílání Nickelodeonu. Parta nesympatických děcek od pohledu, kde navíc oba kluci jsou těžce submisivní typy a nechají rozhodovat holčičku, které rodiče se zajímají jen o pacienty (maminka doktorka) nebo balet (tatínek choreograf). Ještě je z plezíru a klišé pronásleduje partička puiberťáků, která vypadá jen o málo starší než ty děcka. Velitelské holce těžko věřit, při jejím generálském postoji, že jí maminka s tátou a láska chybí, zvláště když má dědečka, jenž ji má rád a vymýšlí pro ni různé hry. Zápletka se žel objeví až po půl hodině filmu, a popravdě, není zrovna vtipná ani zajímavá, a zpětně jsem vlastně nechápal, proč měl někdo potřebu něco takového vyrábět. Ale jinak estonské reálie, závěrečná honička na vodních člunech jak z Bonda, dětem by se to po nudném začátku ten konec mohl líbit.(30.10.2018)

BMXka a velké dobrodružství na maloměstě, tentokrát v současném Estonsku. Neskrývané pocty 80s amblinovkám nevznikají pouze v USA, jen tentokrát se nekoná žádné rochnění pro nostalgiky typu "Stranger Things" či "To", ale čistokrevná dobrodružka pro dnešní děcka, což je v jistém ohledu ještě sympatičtější. 7/10(08.09.2017)

Příběh jakžtakž, jen ty dětské herecké výkony a dialogy byly dost slabé. Ale na to jedno podívání proč ne...(17.03.2018)