Světlo mého života (2019)

Miluju postapo sci-fi, ale nesmí to být nuda jako prase. Kdyby to byly dvě hodiny ze seriálu, tak s přimhouřením oka, ale má to být samonosný celovečerák. Prvních 12 minut (!) je statický záběr v nočním stanu, ve kterém otec vypráví dceři pohádku. Ztratil mě během dvou minut. Zbytek je jenom o něco málo akčnější. Trošku drama je to až v posledních deseti minutách. Celkový dojem nevylepší ani fakt, že příběh nemá pořádně začátek ani konec. Divák vpluje do postapo života otce s dcerou a po určité době, aniž by se jejich nelehká situace vyřešila, z něj zase vypluje.

Mohl to být skvělý film ale takhle pohřbít 2 hodiny času to už chce být umělec.
Je to fakt škoda protože nápad mi přišel fajn ale upřímně po 6 minutách co film začal jsme ho s přítelkyní museli přetočit dopředu o 7 minut protože poslouchat čtvrt hodiny nějakou povídku tatínka byla fakt nuda....no a pak už se film vlekl v tomto duchu a pokaždé co byla dcera s otcem osamotě si můžete vlézt na telefon a začít sledovat až ti dva dokecají mohlo by vás to totiž unudit. Myslím že jsem velmi odvážný když jsem dal 2 hvězdy filmu ve kterém se nic neděje spíš by si zasloužil odpad!

Svět zasáhla další virová katastrofa a tentokrát jsou zasaženy ženy. Těch filmů o nemocích, které vyhlazují lidstvo už bylo také mnoho. Já jsem pořád čekal na nějaké bližší vysvětlení toho, co se vlastně stalo. Samotná neexistence žen, byť svět musela jistým způsobem poznamenat, by určitě Zemi neparalyzovala tak, jak je nám to znázorňováno. Zvláštní jsou zmínky o přídělovém systému apod. Byť to znamená citelný úbytek populace, my vlastně nemáme ponětí, v jakém stavu se USA nacházejí. Dívka s tátou putují krajinou a z pochopitelných důvodů se vyhýbají lidem. Film tedy stojí především na vztahu otec-dcera. Ale vzhledem k extrémním podmínkám pro výchovu si ani s tím děj po celou dobu nevystačí. Závěrečné drama už pak téměř dvouhodinovou nudu nezachrání. Při takovéto stopáži prostě nejde spoléhat na jednu pasáž, kdy se z dívky stává žena. Navíc se mi zdá, že vztahy dcery s otcem není vykreslen tak vřele, až na závěrečné objetí. On spíše působí jako někdo, kdo své ženě slíbil, že se o malou postará a tomu slibu hodlá dostát stůj co stůj. Casey Affleck se tentokrát pasoval hned do několika rolí, včetně první produkční práce, herecky se mi ale víc pozdávala Anna Pniowsky.

Jako vypravěč pohádek by se Casey Affleck sice neuživil, ale jinak to není až tak špatný režijní i autorský počin. Takovou „cestu láskyplného poznání“ by měla absolvovat každá dcera se svým otcem, vztah těch dvou se tím ještě utuží. Tohle minimalistické a citlivě ztvárněné putování světem mužů mě chytilo za srdce.

„S dceruškou puberta tříská, to je pech, postapo otec jí víská ve vlasech.“ Nic proti artovým filmům o vztahu otce a dcery, ale ... žádný vztah přece nevisí ve vzduchoprázdnu, vždy dochází k interakci s okolním světem. Bohužel ten Affleckův svět, z něhož chromozomYvyprchal jak bublinky ze sifonu, je stvořen blbě, jen halabala, nepromyšleně a s fatálními rozpory. KdepakCesta, jen tvůrčí přešlapování na místě. DYSTOPICKÉ OKÉNKO:[][]„Šialený svet, v ktorom viac-menej neplatia už žiadne pravidlá...“ (silentname). Ani bych neřekl. Normálně tamjezdívlakyafungujeelektřina. Atd. [][] A kdo že to v „šialenom svete“ dokázal 11 let ochránit svou dcerušku, vzácnou lovnou zvěř? Zapšklý pacifista Affleck, který bytostně nesnáší zbraně a může se zvencnout, když dcerku hodný dědeček squatter učí střílet z pušky. Velmi uvěřitelné.[][]Perla nakonec. Tři zlí chlapi jdou lovit samičku. Do baráku, kde bydlí 4 (slovy čtyři!) jiní chlapi. A jaké zbraně si ti zlí vezmou? Jedno malé kladívko a dvakrát holé ruce. To nevymyslíš. [][] Jen dvěrazítkaza snahu na Affleckův postapo doklad a šlus.