Svět za sto let (1936)

Zajímavý film. Jen prosím nesrovnávat s dnešními filmy. Technicky je to poplatné době. Herecký projev je v řadě filmů ze stejné doby dokonalejší, ale věřím, že tady šlo o něco jiného. Patetické proklamace, které zde někteří filmu vyčítají, jsou dány nejen dobou, ale hlavně účelem - a varování před válkou bylo plně na místě. V roce vzniku filmu začala také občanská válka ve Španělsku, kterou lze vnímat jako předehru ke II. světové válce. Zajímavé je, jak se v představě filmové války projevují jak zkušenosti z Velké války (plyn), tak i vize té blížící se - viz kobercové nálety, které měly terpve přijít. Na rozdíl od mnoha hodnotitelů mne neoslovila tolik závěrečná vize budoucnosti (překvapující je, že fantasta Wels, autor předlohy i scénáře, umístil ve filmu první let k Měsíci až do roku 2036), ale spíše dystopická vize světa, zničeného válkou a novodobým morem, kde stále existují malí vůdci, kteří ve válce pokračují. Zřejmě se k filmu vracet nebudu, ale v dějinách kinematografie má své nezpochybnitelné místo. Dávám 4 *.

Mimo toho, že je sociálny komentár divákovi v istých momentoch doslova trieskaný o hlavu, tak na to, že to bol prvý post-apokalyptický film, je to aj na dnešnú dobu až podivuhodne pozerateľná záležitosť (s parádnymi efektami). Problémom však je, že to pravé post-apo tvorí len 40 minút filmu. Tomu predchádza 10 minút života pred vojnou a 10 minút záberov na boje a po ňom nasleduje 10 minútová pasáž budovania nového sveta a 20 minút života v ňom. Celé to pôsobí dosť neprepojene. Epilog existuje len preto, aby sa uzatvoril sociálny komentár. Je to škoda. Prostredná časť by malým rozvinutím príbehu vydala na parádny film.

Vzhledem k roku vzniku se okamžitě nabízí úvaha o vizionářství tohoto filmu, jenže vzhledem k tomu, že protiválečných filmů, které měly jasně a nepochybně ukázat správné a špatné smýšlení určité země k celosvětovým problémům a další možné světové válce, vzniklo v každé zemi v druhé polovině 30.let mnoho, tak se Svět za sto let už tak vizionářský nezná. Hlavně atmosféra ve společnosti byla taková, že se válka očekávala a zároveň většina lidí doufala, že nebude, ačkoli to bylo na spadnutí. S přihlédnutím k tomu mi přijde, že Svět za sto let spíš přišel ve správný čas, než že by "neuvěřitelně" předpovídal. Ale k samotnému filmu. Některými postupy a velkými davovými scénami dokáží být stále fascinující, ale na příběh jako takový se mi napojovalo těžko. Ne proto, že by byl nepřehledný, ale proto, že každou chvíli mění tvar, tudíž kvůli tomu působí příliš útržkovitě a drtivá většina dialogů je navíc natolik doslovná a místy až patetická, že mě to časem začalo otravovat. V kontextu doby to sice dává smysl, ale bohužel ani Svět za sto let není dílem bez doby trvanlivosti - aktuální a potřebný byl ve své době, ale v současnosti ho zastínilo mnoho jiných, protiválečně-katastrofických filmů, které to samé dokázaly vztáhnout na stejné problémy a přitom uceleněji, depresivněji a nadčasověji. Tady jsem měl v závěru vyloženě mdlé dojmy, ale taky to může být jen tím, že už jsem podobných filmů viděl hodně. 3*

Není pochyb o tom, že po technické stránce to je na svoji dobu absolutní špička. I ta myšlenka je přinejmenším zajímavá. Problém je v tom, že takhle rozsáhlý téma se asi nedá pojmout za 90 minut a nevyvarovat se při tom jistý zkratkovitosti a tak se to celý vyvíjí tak, že skrz jistý dekády se historie vlastně tak trochu opakuje což ovšem i celkem odpovídá realitě. Každopádně zajímavá vize. Technologický pokrok sice vývoj odhadnutý v tomhle filmu trochu předběhnul, ale to nemohli autoři v době uvedení vědět. Každopádně být tu propracovanější vývoj děje a výraznější postavy tak bych asi dal i vyšší hodnocení, ale nicméně to nic nemění na tom, že nepochybuju o tom, že tehdejší diváci na to museli čumět s otevřenou hubou.60%

Film vyniká v tom, co na filmech stárne - vizuální efekty a nevyniká v tom, co u dobrého filmu nestárne - scénář. Je pravda, že tehdejší představa roku 2036 není ani dnes pro nás tak úplně mimo, samozřejmě kromě způsobu letu na Měsíc. Na druhou stranu scénářem film dosti zaostával už v době svého vzniku. Z části se to dokonce tváří jak dokumentární film. Podařilo se však časově dosti přesně předpovědět 2. světovou válku a také přes budovatelský ráz filmu se tu nepočítá s nějakou zvlášť světlou budoucností, ve které lidé zmoudří a nenechají se strhnout jedním pomateným člověkem, který z nich udělá zuřivý dav. Prostě hodně rozporuplný film.