Svatý rok (1976)

Čekal jsem to lepší. Nic mě na filmu nezaujalo a nic zajímavého se tam nedělo. Těšil jsem se na výkon Jeana Gabina, protože jsem ho díky tomuhle filmu mohl poznat, ale nic speciálního jsem na něm neviděl, možná tak jeho kamennou tvář a pár hlášek. Dalo se na to dívat, ale znovu bych si to asi nepustil.

Tak trochu uměle nostalgický výlet do dob, které nikdy nebyly, aneb historka z Panoptika města pařížského. Ti "hodní" zločinci ze staré galerky, kteří se v podstatě kamarádí se všemi inšpektóry, drží při sobě, a stojí tu proti "moderním" teroristům bez morálky. Místy docela vtipné, i na 70. léta velmi starosvětské, Gabina ovšem nelze ani v jeho poslední roli slovy dostatečně vychválit.

Film Svatý rok patří ke zlatému fondu evropské filmové komedie. Famózní výkon dvojice Jean Gabin a Jean Paul Brialy. Výborný námět, výborné zpracování. Věta "Jsme v prdeli monsignore" je větou, která pronikla do slovníku mnoha znalců, kteří se ocitli v prekérní situaci. Stejně jako věta "Já už jsem přispěl." Opět jeden z filmů, které můžete vidět opakovaně.

Při vší úctě k mistrovství Jeana Gabina, v tomto případě na mě udělal největší dojem skvěle napsaný a především vypointovaný scénář. Karmická kružnice v jejímž středu je starý kriminálník a kolem které krouží jakožto pokušitel jeho kumpán, karmický ladič a nejlepší nepřítel komisař, chaos v podobě tří únosců letadla a jako malý bonus stará láska, jakožto vzpomínka na časy, kdy se z přímky začal kroutit kruh. Dnes si jen málokdo umí představit, že i zločinci mají nějaké ctnosti a že mezi nimi a představiteli zákona existuje respekt a důvěra. Aby ne, když se to vytrácí i ze společnosti "slušných lidí". Tento film je krásnou připomínkou...možná hodně zidealizovanou, že stejně jako se mezi počestnými občany najdou zlí, nedůvěryhodní hlupáci, můžete narazit na staré kriminálníky s páteří rovnější, než má lecjaký biskup. Nenajdete zde žádné třeskuté fóry, nebo gagy jako v Četnících. Občas nějaká verbální perlička přijde, ale celé to stojí především na úsměvné situaci, do které se oba uprchlíci dostali. A v rytmu lopatek božích mlýnů, to klape od začátku až do konce.

In nomine Patris et Filii et Spiritus sancti. Amen.• Úplne posledný titul: Jeana Gabina, teraz teda iba snáď naprosto úprimne i podotknem: „Skrátka; myslel som si, že sa totižto bude niesť v celkom opačnom duchu, i keď zase na druhej strane zrovna povedzme, že akýsi »kriminálny podtón«, ostal znovu zachovaným, alebo by som dokonca danú situáciu ešte podtrhol i v tom zmysle, že Giraultov počin neustále «klamal telom», pretože úvodná línia udalostí mala jasne nastavenú hlavnú myšlienku, ktorú sa následne podarilo i [zdarne] [z]realizovať, pričom práve odvtedy som sa naladil na vskutku rozdielny vývoj prichádzajúcich situácií, čo sa akosi napokon vôbec ale nepotvrdilo, kedy podľa mňa scenáristi odviedli poriadny kus poctivej roboty, nakoľko ma dokázali naozaj úspešne zmiasť • A zároveň možno to je i hlavný kameň úrazu, za ktorý paradoxne môže jedine iba scenár! • Ústrední protagonisti, v tomto prípade dvaja recidivisti:Max Lambertv podaní Jeanom Gabinom aPierre Bizetv podaní Jeanom-Claudeom Brialym; sprvoti nielenže pomerne dosť podivuhodným spôsobom ubzikli z centrálnej väznice v Melune, ale súčasne sa k tomu i neskoršie prezliekli za akýchsi »cirkevných hodnostárov«, čo už u mňa mimochodom; začínalo pomaličky, ale isto, vzbudzovať určité rozpaky, no budiž, malo to svoju opodstatnenú logiku, vďaka ktorej potom pôsobili celkovo nenápadne, alias [i-n-k-o-g-n-i-t-o]. • Tentoraz mi najviac prekážal len samotný spôsob ich úteku, ktorý na mňa zapôsobil príliš nevierohodne [automaticky kvôli tomu strhnem jednu *], za to ale ďalší postup prechodu z miesta A na miesto B [respektíve ešte aj niečo medzi tým], bol už rozhodne oveľa viacej zaujímavejším, i keď sa postupne taktiež stával i stereotypnejším v rámci celku, čo rovnako zrejme prežívali i »vedľajšie postavy«, začínajúce pociťovať určitú únavu. • Jednoducho povedané: ústredné charaktery potrebovali prekonať danú vzdialenosť medzi týmito dvomi ["tromi"] bodmi, keď ako naschvál sa im začali hádzať polená pod kolená. • Nie, nesúhlasím so všetkými danými postupmi tak, ako mi boli zaradom [od]prezentované, s ktorými sa nedokážem plne stotožniť! • To čo malo vyzerať akože interesantne, tak to začínalo čoraz viac strácať [dejovú] energiu, stručne ozrejmené v tom význame, že dianie sa zaseklo [na]mieste. • I napriek tomu sa tento úctyhodný:m o n s t r é   s a c r é, v žiadnom prípade nemusel vonkoncom za nič hanbiť, veď predsa svojou priamou účasťouP R I S P E Ldo neúrekom kinematografických zárezov, aké si budem navždy pamätať.