Super prohnilí (2003)

Třetí Prohnilí jsou už jen jakýmsi  posledním veršem pohodové básně o dvou  vynikajicích slokách, přesto je u něj minimálně fanouškům série prostě fajn. Noiret, Lhermitte i ten vykulený nováček Deutsch, co je to za jméno pro Francouze!, si své party užívají i v době, kterou už na tenhle způsob humoru neužije. Znát je to zejména v už přece jen lehce křečovitém finále v bance, zaplaťpámbů, že Zidi nakonec zase zamířil na dostihovou dráhu.

Na "trojku" překvapivě zdařilé. Na hlavní zápletku je umně naroubováno několik podzápletek. Ústřední dvojice se úspěšně rozrostla na trojici a málem i čtveřici, v níž každý hraje na ostatní nějakou habaďůru. "Falešná dcera" Chloé Flipo mi přišla odněkud velmi povědomá, ale nikde jinde jsem ji předtím neviděl. Hlavní sestavu doplňují v menších rolích ještě od vidění známí J.-F.Balmer a H.Meyer. Poprvé viděno a hodnoceno teprve teď, téměř 20 let po české premiéře.

Poněkud rozpačité setkání se starými...v případě P. Noireta hodně straými známými. Aspoň první půle působila docela těžkopádně. Hodně pomohly nové postavy, mladá čerstvá krev a ano, občas zafungovala nostalgie. Jenže na tom se celovečerák postavit nedá. Navíc je ten příběh hodně přitažený za vlasy...sklouznutí všech postav ke zločinu... .  Scénář je velmi slabý. Kdybych byl jen o trochu víc nostalgiivzdorný, možná bych se tady rozepsal dost na to, abych v zápalu šlehl jen dvě hvězdy. Ale bylo by to zbytečně kruté a navíc se mi moc líbil závěr.

Príjemná francúzska komédia s veľmi dobrým až prekombinovaný príbehom. Hoci je to sem tam pritiahnuté za vlasy, ale veci do seba zapadajú a je to celkom vtipné. Produkcia sa nejako nevytiahla a podpora hercov je slabá, Tým zasa akoby na lepší výkon chýbalo viac energie. Ono, povedzme si, veľa energie do toho nevkladali ani pred dvadsiatimi rokmi v prvom filme oPrehnitýcha slovenský dabing zdá sa tomu veľa nepomáha. Skrátka chýba tomu podľa mňa svižnosť, takže piánko, dej sa pohodovým tempom sunie, sem tam vtip, sem tam gag. 70%

Dvojka mi přišla slabí, ale třináctiletý odstup jednoznačně pomohl. Hlavní hrdinové sice už zestárli, ale pořád jsou to oni. V protikladu s dravým mládím je z ústřední dvojice najednou trojice a hle...ono to funguje. Opět tu máme humorné hlášky a celou řadu vtipných situací. Zidimu se povedlo mistrně poukázat na to, jak se Paříž a vlastně celá Francie změnila, ale na druhé straně jsou některé věci pořád stejné. A právě pohyb mezi nostalgickým cosi, působícím na fanoušky této série, a něčím novým jde tvůrcům skvěle. Hlavně loupež v bance nebo dívka, která trojici pomáhá a fandí, přestože její "otec" a "boyfriend" už seděli, opět s nekalou činností, soupeří trochu s touhou po dobrodružství, kořenící její život, a trochu s chápáním správného a morálních hodnot. Ona je vlastně těžítkem, které tak nějak dává k zamyšlení právě to, o čem Prohnilí po celou dobu byli nebo čím chtěli být. Vlastně jsou to zločinci, ale jinak dobří lidé. Skvělé zakončení, které je možná dokonce o malinko lepší jednička.