Sunjeong manhwa (2008)

Podobne ako Japonské After the Rain je aj Hello Schoolgirl zameraný na vzťah študentky a dospelého muža. A podobne ako v prípade japonského filmu sa aj tu stretávame s citlivým vykresleným charakterov, s jemnocitom pri predávaní emócií a s ľahkým humorom, ktorý je svieži a príjemný. Ji-tae Yoo, ktorého poznáme skôr z Trilógie o pomste hrá milého a samotárskeho muža, zatiaľ čo mu rozjašená ale pri tom rozumna Yeon-hee Lee sekunduje ako predmet túžby. Je to hravé, príjemné a pozitívne. Naozaj mi po dlhej dobe padlo pozrieť takýto slaďák, z ktorého ale našťastie zuby nebolia ani sa nekazia. Žánrovka ako vyšitá. Z krajiny, ktorá vie ako na to.

2 zamilované příběhy, které se navzájem proplétají a hezky do sebe zapadají. Díky tomu, že jak Jeong-ahn Chae, tak Yeon-hee Lee mají nádherný úsměv, tak se na to i hezky kouká a utíká to. Nemá to sice žádný hlubší děj nebo dramatickou zápletku, ale jako taková platonická a těžce pohodová love story ideální. Slabších 5*.

Tenhle film budiž nádherným příkladem mistrovství korejské kinematografie, nikdo jiný tohle zkrátka neumí! Když se to tak vezme, vlastně se jedná o jednoduchý snímek o čtyřech hercích. Ti hlavní dva mají na celkovém dojmu největší podíl, zejména Yoo Ji-tae je opravdu kouzelný a pokud jde o Yee Yeon-hee, ta byla jako středoškolačka opravdu rozkošná a ve svém pokročilejším věku bych jí asi těžko dokázal odolat :-) Ač snímek nic nového nepřináší, nabízí hromadu střípků jež ho pozdvihují téměř k dokonalosti, oba dva příběhy (ten hlavní především) působí nejen díky hercům moc zábavně, něžně, mile a příjemně, scénka s umělým sněhem skýtá neskutečný půvab, hudba dotváří atmosféru a závěr je již jen třešničkou na dortu. Vlastně jsem to celé od začátku do konce odkoukal s blaženým úsměvem na tváři - hledá-li někdo pohlazení na duši, tento kousek je vysloveně ideální. Viděno 2x. P.S. Vzhledem k poklidnému tempu a jednoduchosti mluvy je film docela dobrým kouskem na poslech Korejštiny pro někoho kdo se ji učí.

Je půl dvanácté v noci, za pět a půl hodiny vstávám, ale tohle jsem prostě musel dokoukat do konce. Neskutečně dobrá kamera, úžasný námět, vynikající výkon všech herců ať v hlavních nebo vedlejších rolích. Dosud jsem neviděl lepší východoasijský film. I do nebe vynášená Láska nebeská se vedle tohoto možná může jít zahrabat.

Dva zamilované príbehy, jeden trochu jednoduchší a druhý zložitejší, ale oba vcelku pekné, milé a romantické. Yeon-hee Lee vyzerá fakt ako školáčka asi to bude z dôvodu, že v dobe natáčania mala v skutočnosti okolo dvadsať (20) rokov a tak to pôsobí hodnoverne. Pre porovnanie Ji-tae Yoo mal okolo tridsaťdva (32) rokov (píšem okolo z dôvodu, že neviem presne kedy sa film natočil). Čiže vek sedí a prvý príbeh je príbeh týchto dvoch hercov. V podstate ide o to, že dievča/žena Han Soo-Yeong (Yeon-hee Lee) je ešte školáčka a Kwon Yeon-woo (Ji-tae Yoo) je tvrdo pracujúci úradník, ale našli si cestu k sebe pretože sú povahy čo proste k sebe pasujú a dokonca sa vo filme veľmi k sebe hodia. Samozrejme okolie to môže prijať rôzne, ale myslím si, že v tejto dobe je to vcelku normálny vekový rozdiel. Druhý príbeh hrá na inú nôtu a veľmi pekne sa prepletá s týmto prvým príbehom. Najlepší výkon pre mňa podala Yeon-hee Lee lebo zahrala svoju roľu hodnoverne. Ďalej je vo filme veľmi pekná klavírna hudba. Tieto romantické komédie z Južnej Kórei nikdy nesklamú z dôvodu, že herci sa dokážu perfektne zžiť zo svojou roľou a perfektne vyjadrujú každý pocit mimikou tváre. Koniec je pekný a nezabudnite aj na scénky pri titulkoch.