Šumný Děčín (2002)

Děčínskou procházkou se uzavírá Vávrovo severočeské putování s nemenší hravostí, jaká charakterizovala ty toulky předcházející. Opět musím ocenit, jak důvtipně trasuje stavební hledání (se) minulých i dnešních Severočechů napříč časem, městem i regionem a zvláště vítám, že tento dokument, který manifestativně uzavírá dvacáté století, vrcholí Labem, tedy řekou, která je ze své podstaty nadčasová a integrující – a v tom je i příslibným symbolem další architektonické epochy, nedestruktivní, chápavé a inkluzivní. Ruinózní obraz přesídlených a stavebně vykořeněných severních Čech, jak jej Vávra podal, tak zpětně vyznívá jako panoramatické memento, jako výzva ke sdílení a dialogu.(01.12.2024)

Celý tento cyklus mi učaroval mnohem méně, než si zasluhuje podle názoru ostatních zdejších uživatelů. Jako dokument je plytký, vybírá jednotlivé artefakty značně nahodile a celkově slouží spíše k exhibici pobíhajícícho a přehrávajícího Davida Vávry než podání obrazu města či kraje, který by měl být jeho středem.(26.09.2011)

Tento dokumentární cyklus hodnotím jako celek, protože si myslím, že je zcestné hodnotit podle konkrétního města, o jakém ten který díl byl. Hodnotím celkově pořad - jak je pojat, jak na mě působí, jak je prezentován (D.Vávrou), jak jsou představovány a vybírány památky vzhledem k potenciálu městských skvostů...(24.01.2009)