Střílejte na měsíc (1982)

Film o tom, že někdo - jako obvykle je to chlap - nikdy nedospěje. Slavná kritička kdysi ve své recenzi napsala, že zatímco první tři snímky Alana Parkera neobsahují jedinou uvěřitelnou scénu, ve "Střílejte na měsíc" (doslovný český překlad titulního rčení stejně jako "tvůrčí" alternativa "Partie bez trumfů" tahá za uši, ale nic lepšího mě nenapadá; skromný pokus: "Risk je zisk"?) naopak nenašla jedinou neuvěřitelnou. První části výroku rád věřím, druhá se mi příčí - tu a tam (nejvíc ve scéně večeře v restauraci) na mě z filmu dýchala amerikánská loutkohra, i minimalistický klavír mi zněl trochu vypočítavě. Z příspěvkuJitkyCardové, s níž často souzním, bych tentokrát podepsal jen začátek. Bližší jsou mi hlasy kritiků, kteří ocenivše klady filmu poznamenávají, že Parker nepřidal k tomu, co se za posledních čtyřicet let odehrálo v žánru rodinného dramatu, nic kromě zvýšeného hluku.

Parker nás hodil do črepín manželstva bez jedinej hoci aj spomienkovej scény predošlej idylky, pretože dôkaz, čo dobré za sebou ich vzťah zanechal, vidíme v štyroch úžasne autentických deťoch. Schválne nepíšem o troskách manželstva, ale o črepinách, pretože Finney za sebou aj skutočné črepiny necháva. A to konkrétne prehodením narodeninového darčeka cez zavreté dvere. Mohol si to sklo po sebe pozametať, stála mu tam dcéra.

Náročně vstřebávám silné, až tísnivě drásavé emoce, když si po skončení třídím dojmy z dramatu Alana Parkera. Již první scéna mě dostala, jak trefně naznačuje napětí a odcizení vyhaslého manželsví, kdy kamera nám dává možnost sledovat nevyrovnaně zoufalé pocity otce, zatímco zvuk nabízí uvolněné dění mezi matkou a čtyřmi dcerami z jiné místnosti, plné odlišných starostí před účastí na večerní akci. Plný kontrastů je zpočátku i upadající vztah George a Faith, kteří jinak (zdánlivě spokojeně) působí na veřejnosti nebo před dětmi – a jinak, když se ocitají sami v domácnosti... ale jen do chvíle, než se situace přes rozvod a opětovná shlédání nevyhrotí ještě víc.Diane Keatonováje tu svým civilně charakterním výkonem naprosto odzbrojující, jak spontánně působí její veškeré barvité emoce a projev, jednou náhle zoufalá, jindy nacházející chvilkovou spokojenost v zůstavajících jistotách a nadějích... aAlbert Finneyjí svým přesně vystiženým častým neklidem, otrávením a na povrch vyplouvající agresí výborně doplňuje. Opětovně nemastně fádní Weller naštěstí nemá tolik prostoru, aby mi zkazil zážitek z filmu v režii Parkera, který opět zručně zvládá i skupinu dětských herců. Způsobem vyhrocení rodinné situace, silně realisticky ztvárněnými emocemi a stylem s mnoha statickými záběry to občas připomíná až Hanekeho filmy, ani Parker se neštítí až cynicky nepříjemného zvratu v okamžiku poslední naděje, ač oproti svému rakouskému kolegovi mu vůbec není cizí podobně tíživý příběh proložit i humorem, kdy jedna z hádek (po pohřbu v restauraci) působí v rámci závratné vztahové katarze až komediálně, s parodickým zpěvem klavíristky v pozadí... a také ani podobný film nezapomíná Parker osvěžit řádkou poetických záběrů, které až melancholickým způsobem vytváří zvláštně podmanivou podzimní náladu.[90%]

Na hádky a rozvod najviac doplácajú deti, tak to proste je. Tento film ukazuje krízu manželského páru po 15 rokoch, takých kríz je aj v skutočnosti veľa, ale tento príbeh teda tuctový nieje, emočne veľmi silný, až mrazivo realistický, postavený na precíznom scenári, réžii a dokonalých hereckých výkonoch. Geniálny Alan Parker to drží pevne v opratiach a nepustí ani na sekundu, bez hluchého miesta. Je to vlastne smutný príbeh, detí vám bude ľúto, ale neznamená, že sa aj nezasmejete. Potešil ma aj sympaťák Peter "Robocop" Weller. Musím vytknúť scénu po pohrebe a hlavne ten záver, to som absolútne nečakal, ale ukázal, že niekedy proste nieje cesty späť. Je to vážne len príbeh o manželskej kríze, rozvode a ich následkoch na ľudí okolo, ale tak dokonale nakrútené, že keď sa na to pozriem zo všetkých strán, musím dať plný počet *.

Suverenne najlepsi film Alana Parkera /Mississippi Burning, Zivot Davida Galea/. Vacsina filmu sa odohrava v interieroch, kulisy su ale na urovni, uz dlho som tak kvalitne nevidel. Dialogy perfektne, tempo masakrozne dobre, nuda nehrozila ani chvilu, scena v restike davala tusit ze sa chysta nieco brutalne, a to aj prislo. Fakt som uz dlho nepocul tak kvalitne rozhovory. Parker kazdu scenu natocil s laskou, film je podla mna aj o tom, ze sa o manzelstvo treba starat, taxom to z filmu pochopil. Finney a Diane Keaton na urovni, hlavne zo skvelej Keaton som nemohol oci sustit. Videl som aj mladu Danu Hill /Blazniva Dovolena v Evrope/. Skoda, ze to neponukaju CZ a SK televizie, fakt zabudnuty kultovy film, ktory rozhodne patri do vseobecneho rozhladu. Stiahnut sa to neda, jaxom si zistoval, projekcia sa konala cez reelgood.com 100 %