The Commitments (1991)

Týpek z Dublinu sa rozhodne zachrániť soul a vytvorí bandu nesúrodých týpkov, ktorí sa tým nápadom nechajú nakaziť a čuduj sa svete, ono to ide. Ale stane sa to v Írsku, takže to má svojský koniec, ktorý ma až tak neprekvapil. Ale to neznamená, že som si ten film neužil, práve naopak. More bohovsky vybratých existencií (dosť pobavil Colm Meaney s účesom na Elvisa), kopec príjemnej hudby, vtípkov a bol som príjemne prekvapený, ako to uletelo. Veľmi dobrý hudobný film. Teda na Blues Brothers to nemá, ale blíži sa k tomu. Vzhľadom na to, že Dublin nie je zrovna rodiskom soulu, ma tá téma trochu zaskočila, na druhú stranu, prečo nie? Pekný príjemný film strávený v spoločnosti soulu a jemne bláznivých Írov.

Hudobné filmy na rozdiel od muzikálov mám rada. Vtipne spracovaný vznik a zánik jednej veľkej bláznivej skupiny sa mi páčil. Čo člen to osobnosť, čo pesnička to skvost. Andrew Strong spieval výborne, dobre sa to počúvalo a potešila aj účasť Colma Melaneyoho, Johnny Murphyho, či Glena Hansarda. Kto má rád Soul, smelo do toho.

„Říká se, že z hovna bič neupleteš, ale…“ já na podobné filmy ať už o skutečných či fiktivních kapelách či zpěvácích-zpěvačkách zas až tak moc nejsem a nevyhledávám je, přestože dobrou hudbu mám rád a dnes už mi je celkem jedno o jaký hudební styl jde. Zpočátku jsem měl chuť, tento kousek prostě v nabídce VRK přeskočit, ale nakonec jsem rád, že jsem to neudělal a děkuji Willymu za další dobrý TIP. Už jen proto, že Irsko bylo na nějaký čas mým druhým domovem – pracoval jsem a žil ve Sligu a Dublin jsem samozřejmě rovněž navštívil. Tamní lidi jsou docela v pohodě, pěkná země, zajímavé tradice, výborná whisky a samozřejmě nesmím zapomenout na Guinness. Co se samotného filmu týče, bylo zajímavé sledovat nesourodou skupinku mnohdy nezaměstnaných členů kapely, kteří dokázali zaujmout lidi svou tvorbou (na ženské se pěkně dívalo -Angeline Ball a Maria Doyle Kennedy byly k sežrání, zpěvák měl luxusní hlas), jen v soukromí už to tak úžasné nebylo. Skřípalo to, došlo na pěsti, výčitky a nakonec rozpad. Najde se zde i několik scén, které se mi rozhodně na dlouho vryjí do paměti. Takže příběh, ženské a hlavně hudba a zpěv si to lehce nadprůměrné ohodnocení zaslouží.

Pan režisér dal přednost hudbě před příběhem. To je ale jediná výtka z mé strany. Přiznávám, že Blues a Soul (Soul především) jsou mé nejoblíbenější hudební žánry. Moje hodnocení je proto velice subjektivní  - za 5* dámy a pánové. Krásný hudební zážitek z Dublinu, jenž mi zprostředkoval uživatel WK odemčením svého filmového "trezoru" - děkuji :)

Parta dublinských flákačů se dá dohromady a založí soulovou kapelu. To vše pod dohledem jejich manažera, který je z nich tím největším netáhlem. A zbývá mu jen doufat, zdali se vůbec dočkají svého prvního vystoupení. Pohled na britskou (ne)pracující vrstvu a odlehčená životopisná verze, ve stylu ještě lepšíchVelkých ohnivých koulí, kde přeci jen toho koncertování a zkoušek je už možná moc… ale hudba je to parádní, o tom žádná. Potěšil konkurz na jednotlivé členy kapely i historka o Elvisově tátovi, který zneuctil trubku. No a také perverzní zpěvák, na kterého baby rozhodně neletí, ale hlas má luxusní.■ AnanAss‘s Score: 7/10 ■