Strašidla z Vikýře (1987)

Moderní pohádka, v níž titulní strašidlo je oživlým výtvorem z dědovy strašidelné zahrady, štika se loví dynamitem a kérky se odstraňujou bruskou – což je moment, u kterého jsem se zhrozil v dětství i v dospělosti. Hrušínský a Štěpánková jsou děda s babičkou, jaké by chtěl každý, a Somr v roli bezohledného šejdíře Napakunka i Dočolomanský jako Vilda, který mu asistuje u pochybných podniků, ale zároveň je to správňák, jsou dobří. Jen ta hlavní hrdinka tam vlastně není moc výrazná…  Milý film se skvělým posledním záběrem - a taky s jednou thrillerovou scénou, dávající vzpomenout na komeťácký komiks Váhy života a smrti.

Pro mě hodně nostalgický film,vím že jako malej jsem ho měl rád.Když to ale člověk vidí skoro ve čtyřiceti letech,říká si že tak nesmyslný scénář asi ještě neviděl.Proč Cvikýř začne mluvit,proč to nakonec přežije,proč kladný hrdina Dočolomansky,pomáhá celý film záporákovi,proč záporák Napakunk na konci filmu rozdává peníze,proč ten malej kluk chvíli ráčkuje a pak ne a takových proč je tam tak 100. Asi bych dal normálně 1* nebo odpad,ale kvůli nostalgii,nebo diky tomu že si kvůli dabérce Cvikýře chvíli myslím že koukám na Rákosníčka,nebo protože mám prostě pana Hrušínského v jeho rolích rád dám 2*

Scéna s holubem a hadrem. 😄
Já myslím, že to je velmi příjemný film, který hezky uteče.
Film pro děti začíná tam, kde jsou kouzla a čáry.
Poznámka: Film je i plný hlášek a zajímavých situací.
Hláška: Legendární hláška "grázl", mě stále baví. Aneb jak naučit děti R. 😄
Poznámka: Musí se nechat, že se to vážně povedlo. 👍
Poznámka: Vlastně tu není nic, co by nefungovalo.
Hvězdiček 5

Strašidla z Vikýře jsou pro mne obrovským překvapením. Podle mne je to jeden z nejlepších rodinných filmů, který v sobě má příchuť moderní pohádky a také něčeho trošku strašidelného. Tím je samotné oživlé strašidlo Cvikýř, které vyrobil dědek Malý, věčný snílek, že jednou sám vzlétne na svém vlastnoručně vyrobeném kluzáku. Strašidlo je milé, roztomilé, i když také dělá nějaké ty lumpárny a hodně se podobá samotnému dědkovi Malému. Hlas Jiřiny Bohdalové je už takovou samozřejmostí u takového pohádkového strašidla... Další zajímavou postavou je zbohatlík Napakunk, takový malý kmotr místní vesnice, který si potrpí na sochy svých dog, jenž vypadají jako dalmatinové. Jejich přemísťování z brány na střechu a zase do postele bylo fakt srandovní, stejně jako vylitý kýbl černé barvy na malou Terezku, rozřezávání přilby Hrušínského a Dočolomanského snaha zbavit se svého tetování. Celá tato moderní pohádka se hemží úsměvnými scénami, nádhernými, i když lehkými filmovými triky a navozuje příjemnou rodinnou podívanou. [4931. hodnocení, 84. komentář, 61%]

Spíš nepovedený film, který zachraňují Rudolf Hrušínský, Josef Somr a Michal Dočolomanský, kteří plochým postavám dodávají životnost.. Mizerný scenář, špatně vybrané i režijně vedené děti (stačí si vzpomenout třeba na Ať žijí duchové, a je jasné, že to jde jinak). Plus "humor" jak se děda skulil do sena nebo jak se mu "zasekla" hlava do přilby - juj to jsme se ale všichni nasmáli...
A nebo ten lump, co neumí použít ruční brzdu a radši se napraví...
Ve své době možná průměrná dětská fantazie pro nenáročné ("Chobotnice" nebo "Lucie, postrach" jsou ze stejného rodu, ale fakt trochu jiná liga) , ale po letech už to chce opravdu hodně sebezapření a "přivřené" víc než jen jedno oko, aby se to dalo vůbec dokoukat... Nuda, trapnost, a sem tam světlejší okamžik.