Šťastný Luke (1971)

Ach, ten nešťastný Luke!¬         Podívám-li se na svá hodnocení animovaných snímků určených spíše k zábavě než k zamyšlení či poučení, vidím, že horní příčky (obdoba jedniček nejvýš dvojek ve škole) zabírají bez výjimky takové, které jsou lidsky pravděpodobné při vysoké animační úrovni a ve kterých komika blíží se víc humoru než srandě, čímž jejich podtón je spíše laskavý a kulturně lidský. Takové jeFimfárum Jana Wericha (Česko 2002)J. Wericha a animátorky V. Pospíšilové,Mary a Max (Austrálie 2009)A. Elliota,Mrtvá nevěsta (USA 2005)T. Burtona,Cesta do fantazie (Japonsko 2001)H. Mijazakiho, a podobné (nemnohé) další. Opačné, tedy spodní příčky zabírají (taktéž nemnohé) počiny postmoderního kulturně společenského ztroskotání jakoMyši patří do nebe (Česko 2021)spisovatelky I. Procházkové a scénáristy A. Nellisové (pozor, ona je "Nellis", takže si paradoxně vynucuje podmět v ženském rodě) neboShrek (USA 2001)T. Elliota a T. Rossia, a nebo počiny umělecky výrazně podřadné, z nichž za všechny mohu jmenovatiKozí příběh — Pověsti staré Prahy (Česko 2008)umělecké kreatury (česky stvůry) J. Tománka.¬                 Šťastný Luke svým provedením patří mezi podařené počiny nepříliš výrazné společenské hodnoty, kde humor je velkou měrou redukován na komické karikované násilnosti druhu Toma a Jerryho z tak velice oblíbeného amerického seriálu. Nedíval jsem se s nechutí a chápu všechny obdivovatele podobných potvořenin, leč mé hodnocení — má-li býti objektivní — musí odpovídati kulturní a společenské hodnotě díla (i kdyby se mi půtky Luka a bří Daltonů líbily sebevíc, a ne že se mi nelíbily!).¬                 Na závěr k možnému srovnání Šťastného Luka s českým muzikálemLimonádový Joe (ČSSR 1964), taktéž parodií na Daleký západ: Vnímavému diváku se nelze splésti obě díla, neboť kvalita "Limonádníka" je zcela odlišná, kdy i při násilných scaenách vítězí onen podtón, o kterém jsem mluvil na začátku.¬Geniálně výstižné opoznámkování napsal ke Šťastnému Lukovi uživ. mortak (27. 09. 2008), kterého tímto mohu doporučiti pozornosti ostatních v tom kladném smyslu slova.

Asi takhle - Goscinny je v tom určitě znát, ale jako člověku, kterému westerny nikdy moc nesedly, to u mě Lucky Luke měl celkem těžké a i když na tom oceňuji nemalý počet dobrých nápadů a vtipných scén, po určité době se mi to prostě omrzelo a začal jsem se spíš nudit. A popravdě na tom má svůj podíl i dost slabý příběh, který na celovečerní formát vystačí jen velmi stěží. Možná to docením někdy jindy, ale teď to pro mě byl spíš jen průměrný zážitek. Nicméně Baladě šanci někdy určitě dám. 3*

Osamělý kovboj Lucky Luke putuje na hřbetu svého koně Jolly Jumpera Divokým Západem. Jednoho dne se dostane do městečka Daisy Town, které je plné banditů a desperátů, Luke je vyžene a stává novým šerifem, poté však do města dorazí obávaní bratři Daltonové... Francouzský spisovatel René Goscinny je znám především jako "otec" neporazitelného Gala Asterixe, ale mimo jiné je také autorem Lucky Lukea - pistolníka, který je rychlejší než vlastní stín. Luke se podobně jako jeho "bratr" Asterix dočkal v sedmdesátých letech svého vlastního animovaného filmu, jehož režie se ujal sám Goscinny a je dlužno dodat, že na výsledku je to znát. Samotný příběh je typická westernová klasika, kde osamělý muž brání město před bandou zloduchů, ale přesto je funkční a obstál by i sám o sobě. Goscinny ovšem stokrát viděný příběh zabydlel pestrými postavičkami ať už svéráznými obyvateli městečka, kde prostě nemůže chybět vychytrálý hrobník, fešný holky ze saloonu, nebo pochrupující Mexikán, a všemožnými zloději dobytka, bankovními lupiči falešnými hráči, Indiány, kavalérií, prostě na co si člověk vzpomene, to tady najde. No a pak tady máme samozřejmě eastwoodovsky nemluvného (a neustále pokuřujícího) Lucky Lukea a jeho nesmiřitelné protivníky bratry Daltonovy (hezky seřazené podle výšky a inteligence). Nebyl by to Goscinny, kdyby zde nepřidal svůj typický humor, takže každou chvíli se stane nějaký gag, vtípek, hláška nebo popkulturní narážka (předpověď Joe Daltona o osudu Indiánů je prostě nejlepší). Velký René si navíc obratně pohrává se všemi stereotypy a klišé typickými pro westernový žánr, ale nakladá s nimi laskavě a s patřičnou úctou, což dokladá i melancholický závěr, který se prostě nedá nazvat typickým happy endem. Kromě krásné animace, která vychází z Morrisových kreseb, je třeba pochválit i hudbu, především Lukova ústřední píseň "Lonesome Cowboy" je prostě skvělá. Lucky Luke je i přes své stáří, které čítá přes čtyři desítky let pořád velmi povedeným filmem, kterému člověk v klidu odpustí nějakou tu vrásku, protože stále dokáže spolehlivě pobavit.

Lucky Lukovi jsem nikdy na chuť moc nepřišel. Má to krásnou kreslenou animaci, která byla o tolik hezčí než dnešní počítačová, ale na Asterixe se to ani v nejmenším nechytá. Ono celkově to je jen změť různých skečů, což se ani do kresleného filmu nehodí – seriálová produkce by to ocenila více. Jinak ale mám rád Lukovy klasické repliky „Jo“, a i když nejsem na starém Divokém západě, tak ani já nikdy nepromarním příležitost sezvat dohromady přátele k velikému čtverylkovému tanci. A nesmíme zapomenout na výborné bratry Daltonovy, kteří byli opravdu vtipní se svým logicky definovatelným vztahem mezi výškou a inteligencí. Leč bohužel ani tyhle aspekty mi nedovolí dát více než tři hvězdy.

Výborně natočený animák se Šťastným Lukem, se spoustou vtípků, ale s ničím, co by mne dostalo někam výše než na úroveň lidové westernové taškařice. Mít tak osm let, bavím se královsky, ale dnes už mi zde silnější než prvoplánový příběh poněkud chyběl. Trailer:http://www.youtube.com/watch?v=ke6JNVK3AWQ