Soumrak dne (1993)

Další z mých filmových návratů v čase, abych zrevidoval své hodnocení, které jsem tu umístil na základě tehdy zhruba dvacet let starého zážitku. Od onoho ohodnocení zatím uběhlo dalších deset let, a přestože ho ponechávám ve stejné výši, mé důvody se částečně změnily (či přizpůsobily dosaženému věku). Příběh majordoma, pro něhož je pracovní disciplína, hrdost a věrnost svému pánovi nade vše, takže je téměř neschopen projevit vlastní pocity či názory je mi dnes zvlášť blízký; já sice mohu své pocity, názory i myšlenky volně prezentovat, ale pro mě i pro mé okolí je ve výsledku mnohem lepší, když to nedělám. Teprve v poslední době umím opravdu ocenit rčení: "Mlčeti zlato." Navíc je zde velmi dobře přiblíženo uvažování tehdejších špiček britské diplomacie, které dělá ze snímkuMunich – The Edge of Warzbytečný, alibistický paskvil. Skvělý Anthony Hopkins, výborná Emma Thompson a vtipně mladí Hugh Grant a Lena Headey. / Poučení: Dokonalý majordomus dodržuje zásadu tří japonských opic.

devadesátkové historické drama s lehkou příchutí romantiky které mě velmi dlouho míjelo a když teď na něj konečně došlo tak je to trošku zklamání. Obsazení, výprava i kamera super, ale vzhledem ke stopáží přetékající dvě hodiny se mi to docela často dost táhlo. Je nicméně velmi pravděpodobné, že mi Soumrak dne úplně nesedl do momentálního rozpoložení (protože normálně mám podobné filmy celkem rád) a časem mu chci dát šanci ještě jednou. Snad to bude dřív než za čtyřiatřicet let...70%

All work and no fun makes Anthony a dull boy. A hlavne žiadne city ani názory. Od majordóma sa predsa vyžaduje len služba a nič iné. Ludia sa vraj tesia na súmrak dňa, ktorý je najlepšou časťou celého dňa. Zaujímavé je, že každý kto ostal na sídle tak nenašiel šťastie, azda len mladí čo z neho utiekli zaslepení láskou. Aký otec, taký syn - aj na smrteľnej posteli je dôležitá iba práca a povinnosti. A potlačené emócie nesmú zahmlieť úsudok. Počas súmraku dňa sa totiž treba rozprávať o nastávajúcom pracovnom dni. Nečudujem sa že predlohu písal Japonec, ani že sa Hopkins učil od Buckingham stafáže. A do toho celého politika appeasementu, ktorá priniesla krajine vojnu a aj hanbu, ako povedal Churchill. A z hanby sa hlavný hrdina ani nevedel prihlásiť k pôvodnému pánovi sídla.

Formálně dokonalé, obsahově ne tolik, ale přece dost na to, abychom mohli uvažovat nad tím, zda té dokonalosti není příliš. "The Remains of the Day" - Zbytky dne, to je podle Freuda to, co se vnuvuje do našich snů, co na sebe bere podobu třeba "největšího sluhy", který bude vždycky menší než "nejmenší pán".  Jeho upjatá servilnost je produktem jeho gynofóbie, či dokonce kalligynéfóbie, nikoli naopak. Vztah mezi ním a "největší služkou", jemu však podřazenou, na panském sídle, je zarámován anglickou předválečnou politikou appeasementu. Kdoví proč? Snad proto, aby se tím demonstroval společný pád pána a sluhy, byť z důvodů zcela jiných. - Pokud se nenecháme oslepit herectvím  Anthonyho Hopkinse, najdeme ve filmu dost mrtvého prostoru i času.

Dost dlouho jsem si to pletl s Howards End, ale od jisté doby už vím naprosto přesně, který film je který:-). | Famózní Hopkins a Thompson, parádní  vykreslení dobové atmosféry a v podstatě klasická romance, ovšem se zcela neklasicky neromantickým průběhem a vyústěním. Na první pohled trochu nenápadný, ale v jádru strašně silný film. | Když jsem film poprvé viděl někdy v půlce 90s, už tehdy jsem si říkal, jak je skvělé, že konečně někdo natočil něco takového a současně se podivoval tomu, proč se takových filmů netočí víc. Vždyť s takovými "promarněnými šancemi" se v životě potká asi hodně lidí. | A to jsem ještě netušil, že si to za hodně let prožiju s kolegyní v práci doslova na vlastní kůži a jako přes kopírák:-):-):-). |PeZet