Sophiina volba (1982)

Mně se na tomhle filmu nejvíce líbily scény z koncentračního tábora. Ty byly napínavé, temné a celkově mě strašně moc vtáhly a byly dobré. Je zde těchto scén ovšem málo a mimo to mě bohužel film moc nezaujal. Kamerou za mě nijak extra zajímavé. Momenty pro mě až docela nudné. Ono to pro mě začalo být zajímavé hodně až ke konci, kde jsou ty scény z koncentračního tábora. Ty byly super. To byla síla sledovat. Říkám si, že kdyby celý film byl tak natočen, tak mu dám o dost vyšší a lepší hodnocení. Ačkoliv ta poslední scéna z koncentračního tábora byla opravdu silná a zapíše se do hlavy, tak bohužel to pro mě nepřebilo celkový pocit z filmu s faktem, že je to dlouhé 2 a půl hodiny a z toho byla pro mě dost velká část nuda. Škoda. Kdyby celý film byl během té doby 2. světové války s nějakou pořádnou kamerou a s nějakým nadupaným pořádným soundtrackem, tak by to bylo fenomenální. Ve zkratce to ještě jednou řeknu. Skvělé scény z válečné doby, ale zbytek filmu pro mě bohužel nuda.6/10

Jsem blázen, nebo je tohle hrozně špatný film? Nejsem si jistá, jestli bych o knížce řekla, že je dobrá, ale kdyby ano, bylo by to díky vrstevnatosti, se kterou svůj příběh tesá a odhaluje. Film tenhle aspekt nemá a tak jeho "pěkné" obrázky postrádají kontext i obsah samotný. Proč tam bylo rande s Leslie Lapidusovou? Když se rozhodnou ignorovat všechny ostatní části, které tuto pasáž v knize obklopovaly a společně tvořily tématický celek, proč tam dávat toto jedno random rande? Copak z toho chtějí romantickou komedii? A takových nesmyslných, bezvýznamných momentů je tam spousta, dokonce i ve spojení s "hlavním" příběhem, jehož budování a vyvrcholení je podle mě zkažené a špatně provedené. K výkonu Meryl se nebudu vyjadřovat, protože mi vadí, že postava Sofie je vnímaná jen skrz mužskou optiku a nikdy není sama sebou, ani Meryl tomu nepomohla. Peter MacNicol je hrozný, z  už tak bezbarvé postavy udělal něco absolutně neviditelného. Kevin Kline je příliš teatrální ve smyslu, že hraje, jako by ho měli slyšet i vzadu na nejlevnějších místech, místo aby si uvědomil, že před kamerou může být i potichu. Samozřejmě to není chyba herců, ale hlavně Pakuly. Jeho přístup k filmu jako médiu je příliš zastaralý a překonaný. Použitá hudba je strašná a ničí každou scénu, která má mít drásavý dopad na diváka. Ale ani z tematického hlediska neumí Pakula zobrazit věci, které by zobrazit asi chtěl. Jedním ze zásadních motivů původního příběhu je vina - a já si nejsem jistá, jestli se toho aspoň jediná scéna ve filmu dotýká nebo ji reflektuje. Z mého úhlu pohledu ukázkový případ, jak nefilmovat knihu. Protože takovýmhle projektem se musíte brodit desítky hodin, musí to mít stovky stránek, musí tam být několik (propracovaných) paralelních příběhů, které spolu srovnáváte, které se v sobě zrcadlí, které nabízí falešné informace a teprve potom ty správné, kde si musíte sami udělat názor na to, jestli jsou postavy dobré nebo špatné a jestli byste je soudili nebo jestli byste se ve stejné situaci dokázali zachovat jinak. Film tohle zprostředkovat nemůže a tak takový pokus prostě musí ztroskotat.

Oklikou z dávných časů:Dávali v televizi Sophiinu volbu. Měli jsme s ženou doma hodinovou debatu na téma, co je a co není dobrý film. V podstatě mě donutila, abych se na to podíval. Protože jí mám rád, podíval jsem se. Fajn, řekl jsem jí, že to vidím tak 60 procent (následovala další debata). Den poté jsem si dal Nolena. Chápu, že ten film je o 30 let novější, ale to vůbec nesnižuje to, jak to je 1) silný a na základě historických skutečností postavený příběh, 2) má skvělý scénář, jak se to postupně propojuje, neskutečné, 3) je to precizně odvedená filmařská práce, 4) a má Hanse Zimmera v nejlepší formě. Tak jsem byl z toho tak nadšený, že jsem ženu nutil, ať se na to podívá taky a odpoví mi na otázku, jestli je lepší Meryl nebo Tom Hardy za kniplem. Zatím jsem jí nedonutil, až se tak stane, možná tady něco dopíšu. Za mě jednoznačně Tom Hardy. Edit 2025: Recenzi jsem napsal před více jak 4 lety, snaha nutit ženu podívat se na ten film zmizela v nenávratnu. Měla jinou představu o společném soužití než já, žít ve třech jsem fakt nechtěl. Myslím, že by ten film nikdy nedocenila. Děti mi zůstaly, nedávno se mě syn ptal, proč mám tolik knížek. Mám jich stovky, do 500 třeba, a to jsem tak 200 poslal v posledních dvou letech dál. Většinu jsem četl. Snažil jsem se mu vysvětlit, co je na knihách krásné. Že pro něj udělám to, co pro mě moji rodiče neudělali, že mu podstrčím ve správném věku ty správné knížky. A ty moje, že budou jednou všechny jeho. Dostal jsem plán, a protože mu pořád je jenom 12, knížky (některé) zatím moc nečte, vzal jsem to přes filmy. Začal jsem mu postupně ládovat ty, které by měl vidět, úměrné jeho věku. V televizi dávali Dunkerk, dali jsme si to ze záznamu a před tím dobíhal konec Schindlerova seznamu. Takže jsme si dali 15 minutovku historického okénka, proloženou vlastní související fotkou z Jeruzaléma. Pak jsem mu dal stejně dlouhý úvod do situace před Dunkerkem. Byl nadšený, říkal 9 z 10. Jen jsem to musel asi 2x stopnout a vysvětlovat mu časové aspekty toho filmu. Tyto společné chvíle jsou nejvíce, už jsem mu pustil asi 15 filmů. Pokračujeme příště.

Zrejme som mal príliš veľké očakávania, ako od knihy, tak aj od filmu. Kniha je veľmi zaujímavá hlavne vykreslením postáv a prostredia, v ktorom sa pohybovali, na tom si dal Styron záležať. Samotný príbeh nedokázal mnou emočne tak pohnúť, resp. som od toho očakával niečo viac psychologicky vážnejšie alebo „ťažšie“, i keď chápem symbolike názvu knihy a jej spätosť s príbehom a s postavou Sofie („Sofiina voľba“ – v konkrétnych častiach knihy si Sofia zvolí určitý smer a ten potom ovplyvní následný priebeh udalostí). Od filmu som neočakával presné spracovanie, na to by bolo za potreby viac, ako dve a pol hodiny, napriek „kratšej stopáži“ sa Pakulovi podarilo veľmi dobre zadaptovať konkrétne kľúčové momenty knihy (obzvlášť časť rozprávania o Osvienčime). Na druhej strane na mňa (ako čitateľa knihy) pôsobil film, ako nejaké mierne nekohézne „best of“ knihy, mal som pocit, akoby sa bez poriadnej prípravy skákalo z kapitoly na kapitolu a len sa to mierne zahovorilo opisom hlavnej postavy. Knihu Pakula nasleduje síce verne, ale podľa môjho skromného názoru sa mu nepodarilo urobiť celistvý obraz, ktorý by pôsobil plynulým dojmom. Réžia filmu tým pádom nedopadla celkom ideálne a určite sa s tým dalo ešte popracovať, prípadne to lepšie poprepájať aby to plynulo lepším tempom. Scenár je dobrou adaptáciou, po technickej stránke, čo sa týka kostýmov, výpravy a pod. = všetko bolo na veľmi dobrej úrovni, presne, ako by to čitateľ knihy očakával, dýcha to tou správnou povojnovou atmosférou a scény z Osvienčimu sú tiež adekvátne adaptované. Obsadenie je viac-menej tiež dobre zvolené. Stingo – do jeho role by som skôr zvolil niekoho, kto pôsobí menej, ako rojko ale McNicol to nezahral zle, skôr pôsobil „do počtu“ a nevytŕčal z radu. Nathan – Kline bol celkom ideálnou voľbou, na to, že je to jeho prvý film, to bol veľmi dobrý výkon. Sofia – tu prichádza kameň úrazu, MS je veľmi, veľmi dobrá herečka ale do tejto role som si predstavoval niekoho iného. Styron (autor predlohy) mal na mysli úplne inú herečku (vraj Magdu Vášáryovú), až zásah producentov zmenil jeho názor, aby sa neobsadzovala nejaká neznáma herečka z východného bloku = potrebovali nejaké „meno“ a tak sa obsadila Meryl Streepová, slovami Rachel Zegler: „that’s Hollywood baby!“. Zahrala to veľmi dobre, naučila sa viacero jazykov resp. akcentov, emočne to podala taktiež veľmi vierohodne ale zo začiatku som mal mierny „strojený“ pocit, akoby to hrala neprirodzene a pokúšala sa to tak teatrálne predať, akoby bola v divadle a hrala v nejakom diele od Shakespeara, jednoducho to nepôsobilo prirodzene ale príliš hravo/teatrálne. Postupom času to ale opadlo a najmä jej rozprávanie o Osvienčime a samotné spomienky („flashbacky“) boli naozaj bravúrne zahrané. I tak mi to kazilo dojem z adaptácie knihy, pretože (mierne drsné označenie) Streepová nie je dostatočne atraktívna aby mohla hrať postavu Sofie, najmä kvôli tomu, ako je Sofia vykreslená v knihe. MS pôsobí viac „židovsky“ a Sofiu mala hrať herečka, ktorá vyzerá viac slovansky, preto by bol styronov pôvodný výber – M. Vášáryová, viac adekvátny a v rámci príbehu by aj dával viac zmysel. A to si MS považujem, ako jednu z najlepších herečiek všetkých čias ale do tejto role jednoducho nebola ideálnou voľbou a bola skôr pretlačená producentami. Pakula spolu so Styronom sa museli cítiť, asi ako postava režiséra (Justin Theroux) v lynchovom legendárnom filme – Mulholland Drive. Suma sumárum, emočne to nemá až takú váhu, ako som očakával, pôsobilo to skôr „nijako“ resp. mierne sterilne, čo sa týka technickej stránky (okrem réžie), to je dobre zvládnutý film/adaptácia knihy, herecké výkony sú taktiež dobré a MS si toho Oscara zjavne naozaj zaslúžila, oplatí sa to vidieť, najmä kvôli nej, i keď(!), ak si najprv prečítate knihu, budete mať podľa mňa trocha inú predstavu ohľadom postavy Sofie.

Málokdy se stává, že dostanu úplně jiný film než jsem čekal. Ano, každý tu zná tu jednu scénu volby, podle které se film navíc nejmenuje. A ne není to těžkopádné drama o nahánění Židů nácky, to je tam jen pár minut ve flashbacích. Jinak je to nádherný film o lásce a zapomění s fenomenálním Klinem a ještě lepší Streep. Hodně mne překvapil MacNicol, který tu s nimi drží krok a to ho znám z ptákovin jako Aly McBeal, Mr. Bean ve filmu nebo Krotitelé duchů, kde se spíš pitvořil než hrál. 10/10 a určitě jeden z top filmových zážitků, které jsem kdy měl...