Šmejdi (2013)

Zajímavé je, že teprve tento film přiměl ČOI k tomu, aby se zločinnými praktikami šmejdů začala zabývat. Pokud vím, působili zde šmejdi zcela nerušeně už někdy od začátku devadesátých let. Sám jsem totiž na jedné takové předváděcí akci byl. Bylo to v době, kdy ještě neexistovaly mobilní telefony. Pozvánku jsem našel v poštovní schránce. Nikam nás nevezli, akce se konala v Praze, a to dokonce nedaleko mého bydliště. Kromě toho jsem tehdy nebyl senior, nýbrž jsem byl mladšího středního věku a disponoval jsem značnou fyzickou silou. Přišli jsme tam, předvádějící zamknul sál a začal brainwashing. Usoudil jsem, že se mi to nezamlouvá a chtěl jsem odejít. Chlápek na to, že odejít z akce prý nelze a že mě ven nepustí. Protože patřím k lidem, kteří si nenechají nic líbit, došlo tam k jisté konfrontaci. Když chlápek pochopil, že jsem ochoten z něj ty klíče vymlátit, tak dveře odemknul, čehož využilo i pár dalších lidí, aby odtamtud zmizeli. Později šmejdi doladili taktiku a dávali si pozor, aby na akce zvali jenom bezbranné seniory. Také jsem měl štěstí, že ten chlap tam byl jenom jeden. (Plus nějaká ženská, co kontrolovala pozvánky, ale ta se pak raději schovala. Asi později dostala pěknou čočku, že mě tam vůbec pustila.)

Je v podstatě neskutečné, jakým způsobem kombinovat peníze a emoce. Zde vidíme názorný příklad toho, že navzdory obchodu hrajeme stále jen na primitivní lidské emoce jako je například pocit viny. Nejprve zavoláme někomu, kdo si velmi dlouho s nikým nepovídal, dlouho si nepřipadal důležitý - povětšinou se tedy jedná o lidi v důchodovém věku, kteří se ocitli v životní situaci (ač po většinou materiálně zajištění) sami. Poskytneme jim potřebný prostor, kdy jim nasloucháme, výměnou za to učiníme laskavost v podobě velmi dobré nabídky jakéhokoli druhu (mohou samozřejmě zcela dobrovolně odmítnout), pakliže dojde k jakémukoli pochybení či nesouhlasu buď vytrváme potřebnou dobu (takovou, která ještě bude působit dostatečně seriózně) nebo odcházíme hledat jinou potenciální oběť. Další fází je samozřejmě zvýšená nabídka. Musíme své potenciální oběti názorně ukázat, že máme finance, které se nebojíme investovat do ní (i to má efekt, oběť poté ví, jakým způsobem se co nejlépe revanšovat a zároveň má sama od sebe výčitky svědomí, že za ní někdo utratil peníze). Následné kroky jsou již velmi promyšlenou manipulativní technikou, kterou oběť ženeme do emocionálního kouta, ve kterém jí v podstatě žádný manévrovací prostor nezbývá (aby se vyhnula minimálně pasivní agresivitě). Teď, co k tomu obchodníky vlastně vede? Samozřejmě možnost velmi jednoduchého výdělku. Nic víc. Aby byl člověk schopen několika výše uvedených psychických útoků, musí nejdříve zapomenout na vlastní morální hodnoty, popřípadě musí mít nějakou omluvu pro vlastní jednání. Úplně stejně, jako všechny výše uvedené aspekty působí na potenciální oběť, mohou působit i na potenciálního útočníka. Dokument je skvělý, odhaluje velké množství zákulisních diskuzí podobných "společností". A především, velmi si pamatuji diskuzi, kterou způsobil ve veřejném prostoru.

Tuhle klasiku jsem zhlédl paradoxně až po zmíňce zaslechnuté v souvislosti ve V síti, což jsou indeed takoví Šmejdi 2.0 (nabízelo by se: Predátoři; o třetím díle radši nechci přemýšlet). Filmařsky je to lehce slabší, chvílemi spíš televizní než cinematické. Ale přesně: důležité bylo pojmenovat to celospolečenské téma a jako aktivistický počin je to brilantní. Stejně jako u té Sítě je nejdůležitější ten podtext, který v dokumentu asi logicky zaznívá jen okrajově, ale fakt by se neměl přehlížet. Problém nejsou ty samotné hrůzy, co se děly a v určité míře a podobě pořád dějí. Problém je, co způsobuje, že někteří "slušní" lidi tohle dělají a dál klidně spí, a především, že tu máme rostoucí množství zapomenutých lidí v neproduktivním věku, kteří můžou stokrát chtít nejezdit, nicméně vlivem svojí oslabené pozice (především samoty) prostě jedou pokaždé znova. Ačkoli v dokumentu je to opačně, velkými písmeny by tam patřilo to "Nechci být sám/sama, a proto jezdím" a ne "Nejezděte tam!" Pro řadu těch lidí je bohužel 50 000 za to, že nejsou jeden den sami a zůstávají členy komunity, objektivně dobrý obchod.

Už jenom za to, že tento dokument natočili a poukázali na tyto praktiky a udělali tak šmejdům (nebál bych se použít i tvrdší označení - třeba hyeny, i když to by zase byla urážka tohoto, vzhledem k nim, ušlechtilého zvířete) a jejich "zájezdům" "reklamu" dávám tvůrcům plný počet hvězd. Je to hnus. Lidi, kteří se sníží na takovou úroveň, aby to měli jako práci a dělají takové prodejce nechápu a je mi jich líto. Na druhou stranu ti důchodci jsou prostě nepoučitelní. Myslím, že je to způsobeno mimo jiné i tím, že za jejich mladších let něco takového neexistovalo a proto jsou tak důvěřiví. I když, pokud je to již poněkolikáté, tak to mi hlava nebere. Pevně věřím, že příští generace důchodců již budou mnohem ostražitější a odolnější. Jen doufám, že tvůrci pak nedostávali do svým mailových schránek nějaké výhružné dopisy, od takové pakáže bych se tomu vůbec nedivil. Chválím za jejich odvahu.

Velice zásadní dokument pro českou společnost, podle mého názoru. Tyto praktiky se dostaly do povědomí veřejnosti, lidé se začali zajímat o své starší příbuzné a termín "šmejd" dostal nový význam, pod kterým tato lidská hovada zná dnes každý.
Tohle je příklad dokumentu, který doopravdy něco změnil, bravo a tleskám za to.5/5