Slunovrat (2019)

Ježiši,to bola ale blbosť. Stačí vidieť prvých 15 minút, pretočiť na hodinu od začiatku filmu, pozrieť ďalších 15 minút,zas pretočiť na dve hodiny od začiatku filmu, pozrieť záverečných 20 minút a to je všetko. Pretože všetko ostatné je,nie len že nezáživné,ale aj nepodstatné. 2 a pol hodiny príšernej nudy, ktoré preťali 4 krátke šokujúce scény,ale po tej dlhej nude už nedokázali človeka prebrať,ani dostatočne šokovať.

Taková insomnická psycho studie, která těží z neotřelého námětu, resp. z nápadu postavit jedno z hlavních hororových klišé (a to tmu) na hlavu a nahradit ji věčným sluncem, uzavřenou komunitou a démony, které si v sobě nese každý zvlášť. Krásné kamerové záběry, znepokojivá a hutná atmosféra a neotřelé zapojení pohanských motivů, na straně druhé zas občas zdlouhavé, v některých scénách nevěrohodné a i přes inovativní vizuál postupně poměrně předvídatelné a bez překvapivého konce, protože se to prostě drží jednoho ze základních hororových schémat.

Čekal jsem druhé Hereditary. Ano, moje chyba. Jestliže Hereditary útočilo na citlivějšího diváka naprostým psychickým terorem, tak ve Slunovratu tohle nečejte, naopak. Ve finále jde o osobní katarzi hlavní postavy a o symboliku ztráty a znovunalezení. Stopáž mi nevadila, ale nejvíc se mi líbilo prvních 20 minut, což pro film o této délce asi není ta nejlepší vizitka.

Náštěva krásné a venkovské vesnice, kde křesťanství je vždy na prvním místě. Skupinka mladíků jde navštívit svého kamaráda, který tu žije a snaží i své kamarády přesvědčit, že právě zde je jediné a správné místo k žití. Po dlouhém očekávání, však celá skupina postupně zjišťuje divné rituály a praktiky dějící se ve vesnici. Atmosféra, kostýmy, budovy jsou opravdu hezky udělané. Avšak hlavní originalitou hororu je dění, které se odehrává po celou dobu ve dne aneb přesný opak klasického hororového žánru.Pěnička

Mě se to nějakým fakt divným způsobem líbilo. Trochu se to vleče, ale tak nějak to k tomu prostě sedí. Je to teda hodně silnej šálek kávy, hodně velkej bizárek a každej to asi nedá. Ale atmoška, že by se dala krájet, lemovaná krásnou přírodou, strašidelnými zpěvy, které tomu dávají fakt zvláštní "mojo", a brutálními úmrtími. Jářku klasická skandinávská idylka.