Skorosestry (2018)

Dávám 4 hvězdy, byť film je trochu tuctový námětem a podezřívám autory i z inspirace z amerického westernu stejného námětu. Ale jedna hvězda za výběr hereček, protože byly originální a ty arabsko-židovské souboje byly skvostné. Jedna za profilaci chudiny, kterak k bohatství bez práce přišla. To bylo dost trefné. Třetí za opak, za ty, co mají skoro vše a co jsou nepřející a nenažraní. 4tvrtá za odvahu ukázat francouzské arabsko-černé školy nejen z pohledu jejich chování ve škole, ale i jejich názory (Jak to že se žádná škola ve Francii nejmenuje po nějakém černochovi nebo Arabovi, ptá se student..). Skoro se divím, že film cenzurně vůbec prošel a nebyl předmětem protestů. Závěrečné kosmopolitní objímání už ale bylo podle předepsaného scénáře EU, tak proto to asi prošlo. I s tím nemocničním prděním...

Taká priemerná, ničím nezaujímavá, franúzska komédia, ktorá je ako jednohubka na poobedné posedenie fajn, ale ktorá vás zas až tak extra nepobaví, ale na druhej strane ani moc neurazí. Je to proste snímok ako jeden z toho milióna priemerných filmov, ktorý má skôr televízny ako kinový potenciál. Vhodnejšie skôr pre ženy. 50 %

A není to málo, Antone Pavloviči? Není. Ulítlé, ztřeštěné, občas trapné, hezky nasnímané, fajn. Nejvíc mi ale z filmu utkvěla ona do nebe volající nespravedlnost jevu, nazývaném a zde hojně předváděném: „vstala a šla“. V tomto ohledu je nejvíc nesnesitelná krásná Alice David, o jejímž továrním nastavení si většina z nás může nechat jen zdát.

Komedií bych to určitě nenazvala, jelikož vtipných momentů je tam opravdu málo. Spíše je to trapné, než vtipné. Námět působil docela fajn, ale jeho zpracování zase až tak zajímavé nebylo. Myslím si, že se z toho dalo vytěžit mnohem víc. Nicméně taky musím upozornit na to, že mé hodnocení může být trošku podhodnocené, jelikož mi to celou dobu kazil český dabing, který možná, co se týče humorné stránky, tomu trochu ubral. Herečky ale byly sympatické a jejich životy i celkem nápaditě zajímavé. Jako oddechovka je to fajn, ale víckrát už bych to snad ani nemusela.

Súčasná sociálna dráma vo Francúzsku. Zápletka preplnená 'first world problems'', absurdnými podprahovými správami o integrácii arabskej menšiny a prvoplánovej sexuality (nečudo, že Francúzi majú momentálne pôrodnosť 2 deti na každú jednu ženu). Podobne pôsobí aj humor, ktorý sa zväčša pohybuje iba na rovine telesných vtipov, vďaka čomu prinesie len máločo, čo by stálo za smiech. Celkovo mi chýbala možnosť charaktery dôkladne spoznať, kde by som s nimi potenciálne mohol začať viac sympatizovať. Naopak, akonáhle v druhej polovici nastane zaujímavý zvrat, ktorý filmárov vovádza do poriadnej rozprávačskej výhody, film sa neuspokojivo zauzlí, a napokon vedie k otvorenému záveru. Verím, že skúsenejší režiséri by dali snímke omnoho viac čara. Takto to domácej kinematografii nesiaha ani len po členky.