Šiva Baby (2020)

Původně jsem si chtěl pustit horor, ale nakonec jsem sáhl po komedii s tím, že tahle měla být černohumorná. Jenže Šiva Baby bylo místy větší psycho, než leckteré drama. Smuteční hostina plná lidí v černém, z nichž většina byla zvědaví a kritičtí příbuzní, nebo rodinní známí. Osoby, které vyjadřovali svůj zájem přesně tak, jak to mladí lidé nesnáší. A do toho se zjeví ten poslední člověk, kterého by v tomto prostředí, chtěla Danille potkat. Protože Danielle provozuje sex za peníze a všem lže. Ten námět není špatný. Ve francouzském odlehčeném stylu, nebo jako chytrá verbalitka, by to mohlo být zábavné. Jenže tudy tvůrkyně nešla. Tedy aspoň to nevypadá, že jí šlo o to pobavit diváka, resp. ho rozesmát. I ty relativně úsměvné pasáže, jsou totiž provázeny zlolajným povrzávání smyčců..., jakoby nestačil temnější nádech díky stísněnému prostředí bytu a výraz Rachel Sennott, kterou uvidíte s výjimkou dvou momentů buď překvapenou, vytočenou nebo bezradnou. Občas vše najednou. Takže o co v tomto příběhu jde? Já v tom viděl obrázek dnešních mladých holek, které bojují nejen se svou sexuální identitou a hledáním svého místa na světě, ale především z vysokými očekáváními/nedůvěrou a nepochopením, ze strany starší generace. Šiva Baby tedy vnímám jakodalší "vločkový" film o generací mladých lidí, kteří "uvízli v zatuchlém domově důchodců". V tomto kontextu zaslouží Emma Seligman kredit, protože jde o velmi srozumitelně podanou osvětu.Nenechejte se tedy odradit tagy LGBTQ+ nebo judaismus. Emma Seligman s těmi tématy v podstatě nepracuje...ostatně ono se to docela vylučuje. Ale současně senenechejte navnadit na bůhvíjak vtipnou komedii. Tedy pokud nejste velmi zlomyslní boomeři, které baví sledovat trápící se mlaďochy. Tři a půl*.

Režisérku Emmu Seligman jsem poprvé zaznamenal díky jejímu nejnovějšímu filmu Holky bez zábran, který mi hodně sedl a bavil mě. Seligman na mě udělala velký dojem, tak jsem si řekl, že zkusím její první film. A bylo to dobré rozhodnutí. Šiva Baby je menší, komorní dialogový film, který se celý odehrává na jednom místě a v jednotném čase. Tahle divadelní struktura filmu jen prospěla a Seligman s ní velmi elegantně pracuje. Celý vývoj postav a jejich dramatický oblouk je podán velmi přesvědčivě a úderně. Režisérce se povedlo věrohodně ukázat, jak to vypadá, když jste na oslavě, na které nechcete být a všechno se vám rozpadá pod rukami a vy se emocionálně a fyzicky rozpadáte. Rachel Sennott je velmi šikovná herečka, a svou postavu zahrála parádně. Hlavní hrdinka má spoustu chyb a není úplně nejsympatičtější, ale Sennott dokázala výborně vystihnout její zranitelnost a vnitřní smutek. Danny Deffarrari mi předvedl, že má dost talentu, tak snad ho uvidíme ve filmech častěji. Molly Gordon má velmi vděčnou roli a je v ni dobrá. Film má krátkou a údernou stopáž, ve které dobře vyniknout dialogy, komické momenty a také dramatické scény. Šiva Baby je hodně povedený menší film, který mě moc mile překvapil svými kvality.

Epická konverzačka na pohrebnej hostine, ktorá mala síce vcelku dobrý základ, ale napokon to bolo veľmi veľmi slabučké. Aj keď tu bola snaha o taký prirodzenejší humor, ktorý mi zvykne pasovať, v tomto prípade si ma však tento film ničím nezískal. Dialógy boli mdlé, nevýrazné a bez dôvtipu. Postavy boli síce zaujímavé a mali potenciál, avšak nie v tomto kompozičnom mechanizme. Nuž, ale aspoň na 1* to bolo - zopár dobrých scénok sa tu veru vyskytlo, ale na kvalitnú komédiu to bolo nedostatočné.

(5/10).Délkou stopáže jsem očekával, že si pochutnám na odlehčené, vtipné jednohubce. Bohužel jsem se většinu stopáže nezasmál a to jsem se snažil sebevíc. Obvykle takový typ humoru vyhledávám, ale tentokrát mi to asi nějak nesedlo, nebo to prostě není ani trochu vtipné. Co tedy hodnotím kladně, že tomu dávám alespoň 3 hvězdičky? Zachycení celkové atmosféry bylo perfektní. Hlodavý pocit uzavřeného prostoru a až klaustrofobické prostory domu na mě fungovaly. Ještě když k tomu přidáte otravné a ukecané příbuzné, tak máte alespoň atmosférický zážitek, když ne komediální.

Kdo dosud neví, co znamená hebrejsky šiva, bar micva nebo šiksa, tak se to po zhlédnutí této černé komedie dozví. Film připomíná rané Formanovy konverzačky či  allenovské rodinné sešlosti, řešící výhradně židovské problémy v jeho pohříchu užvaněných filmech. Silnou stránkou Šiva Baby je ovšem autentičnost a bezprostřednost všech těch úsměvných či trapných situací a dialogů. No a pokud je to filmová prvotina režisérky, respekt!