Sex v Paříži (2014)

Příběhy několika pařížských žen na téma láska, sex a něžnosti čili jakási variace na americkýSex ve městěakorát hystericky ukřičené a drtivou většinu času bez vtipu. Dílo spíše pro ženské publikum a to ještě nějaké nenáročné ženské publikum, já ocenil jen to hvězdné obsazení a ty dva tři jakože vtipy, ale dvě hvězdy jsou možná až moc.

Napřed směska nesouvislých příhod, divných postav a nic nedává smysl. Ne, že by to na konci smysl dávat začalo, ale tak nějak se to propojí a už alespoň víte, kdo je kdo a dokonce vám začnou ti lidé být sympatičtí. Je to totiž stejný chaos jako v životě, kdy nikdy nevíte, co si kdo doopravdy myslí, víte jen, co říká, a ani tomu možná neporozumíte tak, jak to bylo myšleno. Btw. krásný tanec nakonec.

Tušil jsem nejhorší, když se k filmu nepodařilo za 3 roky sehnat české titulky a tak jsem vzdal francouzský originál a v rámci genderové spravedlnosti předložil film v českém znění doma. Za tohle ale nemůže české znění, je to prostě argentinská telenovela švihnutá s Helenou a jejími nabíječi a Sexem ve městě (s tím pořádně). Nebýt linky mezi Géraldine Nakache (překvapivé vyloupnutí káčátka) a Alicí Taglioni, rval bych si vlasy úplně. Zklamala Laetitia Casta, hraje děsnou krávu a vůbec nevypadá tak jak by měla (je to super kočka). Další film paní režisérkyKdybych byla kluksi setsakra dobře rozmyslím.

Ze začátku jsem myslel, že z toho množství estrogenu a pištění zešílím, vydloubnu si oči a uříznu uši. Opravdu, snad všechny ženské postavy, kterých bylo skutečně hodně (určitě přes 10), byli příšerně nesympatické a myslím, že všem ženám, pro které je tento film určený, dělají jen ostudu. Postupem času si mě některé dokázali trochu udobřit a už jsem neměl chuť dělat všechny ty věci, co jsem předtím popisoval, nicméně že by to byla nějaká zdařilá komedie, to tedy rozhodně ne. Docela mě mrzí, že francouzská kinematografie poslední dobou sklouzává do těchto hollywoodských romantických vod. Není to vůbec její styl a všechny ty originální žánrové filmy z minulého století musí asi smutně koukat, jak se postupem času kouzlo francouzských scénářů zhoršuje. Samozřejmě je stále řada výjimek, ale myslím, že tento směr zkrátka není správný. Ne pro Francii. P.S. Isabelle Adajani, která byla vždycky sex symbolem a zároveň zárukou kvalitní filmařiny teď hraje v hovnech a vypadá jak po deseti plastikách. Hrůza.

"Slyšela jsem Vás na záchodě a pak ty Vaše prsa ... jsem z Vás vedle." V Paříži patrně dotáhli sexuální svobodu k naprosté dokonalosti. Souloží tu každý s každým bez ohledu na věk, stav, pohlaví, barvu pleti, původ či velikost tetování. Tak se mi to líbí. Tedy samozřejmě teoreticky, protože prakticky by z toho každý člověk vyznávající rodinné hodnoty patrně zešílel. Tady se prostě splašily hormony úplně všem a bylo jich tolik, že jsem občas dumal nad tím, která tohle zase je a jaký problém řeší. No nic. Nakonec to nějak dopadlo, náznaky ženské nahoty mne přiměřeně uspokojily a ukecaný vibrátor mne přemluvil k udělení alespoň dvou hvězd.