Se sei vivo spara (1967)

Spaghetti-westernová alegorie s notnou dávkou nihilismu a několika děsivými, ve své době až šokujícími výjevy. K tomu připočítejme absenci kladných hrdinských postav, bezútěšnou atmosféru a máme tu náběh na pořádnou depku... No přiznám se, že jsem asi čekal něco trochu jiného, více na způsob Jodorowského, něco artovějšího, snovějšího, v žánrech je tu napsán horor, tak možná i něco strašidelného. Ne že bych byl nakonec zklamaný, ale úplně mi to nesedlo. Banda úchylných kovbojů byla super, charaktery správně odpudivé, nicméně příběh mě moc nezajímal, děj chvílemi nudil a například linka s holkou drženou ve věži mě vyloženě otravovala. Přesto musím říct, že ve mě snímek něco nepopsatelného zanechal. Pro podobné podivnosti jsem měl vždycky slabost, takže v budoucnu se k němu asi ještě vrátím a zkusím mu dát druhou šanci. Na tohle musí mít člověk náladu.

Toto je špagety klasika, ktorá sa vyskytuje vo všetkých rebríčkoch s výberom najlepšieho z tohto žánru... ale príliš tomu nerozumiem. Rozhodne je to iné ako tradičné italo westerny, ale nie je to príliš dobre natočené a mal som dojem, že scenár písali zo dňa na deň počas natáčania, a odvíjalo sa to aj podľa toho, koľko večer vypili.

Padouch nebo hrdina... tak tady jsou padouši vpodstatě všichni. Milé překvapení, typický špagetkový western, na kterém neshledávám nic divného. Netuším, proč horor, to je chyba v žánru, jinak ale napínavý příběh o tom, že peníze (zlato) světem vládnou. Tak trošku dekadence, trocha romantismu (sentimentu tedy ne), kopice mrtvol a alegorický pohled na svět. Ostatně v životě vítězí dobro jen málokdy... Výborná kamera (připomene místy klasiku Tenkrát na západě) se smyslem pro detail a skvělými kompozicemi, báječná westernová hudba, vyjmutí kulky a skalpování. Jedinou vadou na kráse bylo vydávání roztomilých kaloňů za krvelačné upíry. Taktéž pochybuji, že by se chlap děsil kaloňů a leguánů, ale na tom film nestál. A jelikož jde o alegorii a nadsázku, tak postavy procházející se v dešti kulek nevadí. Připouštím, že pro pánbíčkáře, puritány a milovníky Vinnetoua (i když tam je mrtvol mnohem více) to asi není, ale jinak fajn.

Dlouho jsem kolem údajného spojení hororu a špaget jen tak kroužil. A měl jsem u toho zůstat. Western z Absurdistánu s dvěma gore okamžiky a bizarním dějem, kde všichni jednají jako pacienti Psychiatrické nemocnice v Bohnicích s širokou škálou všemožných diagnóz. Téměř vše, co se ve filmu odehrává, spěje do jakéhosi podivného "nikam" a "překvapivě" tam i skončí. Ok, zřejmě umělecký záměr páně režiséra a výsměch principům nejen žánrového způsobu vyprávění, respektuji. Pro mne ale zároveň také dvě hodiny utrpení a sžíravé nudy při jeho onanistické filmové zrůdností. Odpad, Milian nemilian.

Není to jen o fašismu (režisér byl odbojář), ale především nastavené zrcadlo pokrytecké společnosti, zde notně dohnané do extrému. Nepoberete to při prvním podívání, to budete jen nevěřícně kroutit hlavou. Když se do toho položíte a zamyslíte se, pochopíte, proč byl film po týdnu zakázán. Týrání dětí, věznění manželky, skalpování indiána, na konci uškvaření roztaveným zlatem, dekandence násilné společnosti (SA) atd atd. Pokud jste intelektuál nebo úchyl, bude se vám to líbit. A co teprve, když jste obojí!