Scrap Heaven (2005)

Něco mezi Fight Club, Clockwork Orange a japonsky typickým hledáním smyslu... života, existence, společnosti... Skvělý nástup, super vypiplaná kamera, střih a hudební podkres. Ústřední trio nemá chybu a jedinou vadou na kráse je slabší závěr, kde film poněkud ztrácí dech a to nejen scénářem (kde by to ostatně mohl být záměr) ale i režií, která byla v úvodu špičková.(10.06.2013)

Odagiri Joe mi v téhle japonské podivnosti nejvíc připomíná Listera, a to nejenom proto, že se živí uklízením hajzlů. Když jako obvykle malinko přidám za Chiaki Kuriyamu (která je jako vždy okouzlující, a to nejen díky svému velkému nosu a uhrančivému pohledu, ale tentokrát i díky skleněnému oku), vychází mi 4. A mohlo to být malinko kratší.(02.03.2009)

Mozna, ze tomuto humanizujicimu Mechanickemu pomeranci ke konci dochazi dech a i usmev na tvari trosku zamrzne, presto se nebranim nadseni. Pribeh dvou outsideru, kazdeho jineho, zato na jedne lodi, ma svuj drive hlavne v charizmatckych predstavitelich: pracovnik policejni administrativy Ryo Kase a Jo Odagiri jako na castecny uvazek zamestnany uklizec zachodu. Oba opravdu sve hrdiny ztvarnuji jako by je snad ani nehrali. Cekakal jsem jemnejsi vyusteni, ale reziser nam behem celeho filmu jen tak nic nedaruje tak proc vymeknout nazaver. Pozor ulice terorizujou dva pankaci - jejich pomsta je vtipnou, spravedlivou a laskavou jizdou! Jen at se jim to nevymkne doslova z rukou.(20.01.2009)