Sbohem, královno (2012)

Jsou dějinné okamžiky, které se hodnotí jako významné, ale o nichž kromě pár dat a charakteristik významných osob, nevíme skoro nic, a to především proto, že jsme se o ně nikdy upřímně nezajímali. Možná je to ale i proto, že při nich běží čas mimořádně rychle, a naše obrazotvornost je mimořádně pomalá. Jacquotovy obrazy zde však mají lidsky vyvážené tempo už proto, že se autor filmu nesoustřeďuje na mocnou dlaň historie, ale na to, co při ní protéká mezi prsty. Teď už nejspíš, ať chceme nebo nechceme, nám bude vyšívačka a předčitatelka královny (stejně jako královna) bližší než Danton nebo Saint-Juste, což mě ovšem nikterak neznepokojuje.

Komorní příběh vyprávěný pomalým tempem, i hudba doplňovala celkovou rozvláčnost. Hlavní představitelky dobře vybrané, i kostýmy a účesy se vydařily, také prostředí (kontrast mezi reprezentačními prostory Versailles a prostory pro služebnictvo, kde existuje svět sám pro sebe) se podařilo vystihnout dobře. Ale jinak je to takový dost prázdný příběh. Navíc jeho načasování do 14.-17.7.1789 je celkem absurdní, protože tou dobou ještě ve Versailles nikdo rozsah budoucích událostí netušil a netušili to ještě ani revolucionáři a o zrušení monarchie ještě nikdo neuvažoval ani ve snu.

Ach tá Mária Antoinetta, človek vážne nevie, či bola naozaj až tak hlúpa, alebo len chladne, bezcitne a arogantne povýšenecká... Výborný námet, zaujímavé obdobie, no snímok toho po dramatickej stránke veľa neponúkne - mdlé a nezáživné spracovanie, žiaden psychologický ponor do postáv, žiadna atmosféra (pritom podmienky tu na ňu boli), minimum pocitov... len častá nuda. Jediné čo ako-tak oslovilo bol výborný herecký prejav L. Seydoux a slušná výprava. Podpriemer.40/100

Přesladké niterné hledisko věnované posledním dnům Marie Antoinetty ve Versailles. V českém prostředí podobnou metodu známe z VávrovyVeroniky, kde nám také hlavní hrdinku vykresluje především pohled do ní zamilované stoupenkyně. VLes Adieux à la reinejsou emoce ještě intimnější, už pro ten zkrácený čas. Nádherný soukromý pohled do mozaiky Velké francouzské revoluce. (Předlohou je román, který česky samozřejmě nevyšel.)

Co to bylo? Co se nám autoři snažili říct? Já si dlooouho nemoh o tom filmu udělat dojem, a když jsem si ho udělal, jaký byl? Že Marie Antoinetta byla tak trochu lesba, která svoje touhy musela potlačit kvůli dobytí Bastily? No to snad ne, takový dojem to snad vyvolat nemělo... Dvě * za kostýmy, interiéry a táááákhle malinko za zbytek, protože to byl takový nevýrazný guláš téměř bez děje, který mi přišel jako sekvence vytržená z nějakého seriálu.