Sarah T.: Portrait of a Teenage Alcoholic (1975)

„U pití bylo pro mě nejtěžší lhaní... lhaní rodičům, kamarádům, lhaní sebe samému.“Nepochybně zajímavý námět alkoholismu u dospívajícího dítěte zpracoval Richard Donner možná až příliš rutinným televizním způsobem a výsledek občas na mě působil skoro jako takový varovní školský film natočený snad přímo na objednávku za vzdělávacím účelem, přesto mu nelze upřít dobře vystavěné napětí. V rámci toho, čím se ten film snaží být a co rozehrává, je určitě zdařilý a dokázal mě upoutat, čekal jsem však větší zážitek. Doufal jsem, že tvůrci filmu položí větší důraz na psychologii a sociální pozadí problému, stejně tak mnohem silnější emoce z příběhu o ztrátě pevného rodičovského zázemí. Žel ty vyhrocené emoce se nějak u mě úplně nedostavily ani v té poslední konfrontační scéně„Jsem alkoholička“... Možná to má na svědomí i Linda Blair, která sice po technické stránce hraje velmi dobře, ale moc sympatií jsem si zde k proslavené dětské herečce úpřimně nenašel. On ten celý portrét mladé alkoholičky, která se třeba jednou jen tak rozhodne na kamarádské oslavě zajít si za barový pult a nalít uprostřed veselé nálady do sebe nějakou tu flašku, působil na mě často spíše jen zajímavé (skrze samotné to téma), než vyloženě silně. V kontextu poznání, že snímek pochází z doby, kdy mládež v západní společnosti už běžně koketovala s daleko nebezpečnějšími návykovými látky a řada dospívajících jedinců propadala těžké drogové závislosti, zůstává těch pár schovaných sklenek ztracené dívenky skoro až úsměvně. Tak schválně, jak na mě někdy zapůsobí My děti ze stanice Zoo...[70%](16.03.2022)

Chceš si užiť Lindu posadnutú diablom a v tesnom závese posadnutú liehom ? Odskúšaj " EXOR a prižehli si Sarah ! " Oplatí sa !!!(23.11.2011)