Šachová novela (2021)

Vynikajúca psychologická dráma príbeh Josefa Bartoka vypočúvaného nacistami po obsadení Rakúska, pre ktorého sa stane záchranou šachová učebnica. Produkcia skvele pracuje s atmosférou a prelínaním spomienok výborne vytvára tragickú ťaživú atmosféru plnú zmätku ústiacu do smutného konca. Herci svoje postavy hrajú úplne presvedčivo, čím sa tragický príbeh zhmotňuje ešte intenzívnejšie.

Šachová novela je mistrovské Zweigovo dílo a Zweig patří mezi mé nejoblíbenější spisovatele. Dosavadní filmová zpracování, jež jsem viděl, byla víc komorní a víc se také držela předlohy. Přesto mě nadchla i tato filmová verze, která ztvárnila toto dílo více filmovými prostředky a přidala mu víc explicitní nacistické brutality, zachovala však ducha a poselství Zweigovy předlohy. Škoda, že  samotný  Zweig neustál onu naději, vyjádřenou v závěrečném citátu, a svůj život dobrovolně v průběhu války v exilu ukončil. I tak po sobě zanechal ohromné dílo, které k nám živě promlouvá dodnes, a je fajn, že stále inspiruje i filmaře.

Rakouská epizodka o době nástupu fašismu těsně před druhou světovou se zajímavým námětem advokáta, který spravoval majetky šlechtě a přístupová hesla bankovních kont si zapamatoval a Němci to z něj chtěli dostat psychickým a fyzickým nátlakem. Nápad to mělo, ale mne nesedlo to podobenství šílenství na hranici psychologického filmu navíc docela dost komorního a co navíc ještě tak nějak bez konce. Dvě hvězdy.

Brilantní ztvárnění jedné epizoda z mnoha z války.Co přinesla?Jen slzy a bolest A za osmdesát jar ,osmdesát lét,osmdesát podzimů a osmdesát zim -80 není zrovna vysoké číslo,že?A stojíme na prahu 3 SV? Konec tohoto příběhu je exkluzivní.Famózně vymyšlený.Knihy Zweiga jsou velmi popisné,obšírné a bylo asi těžké ji dostat na filmové plátno ve 110 minutách.Oliver Masucci měl těžkou roli,odevzdal ji vše.Bravo!

Jak moc dokáže člověka zničit, když mu například vezmete knihu, která byla zprvu dokonce jim nechtěná. Ale bez ni jakoby byl jeho dřívější život úplně pryč, jakoby to bylo to poslední, co jej alespoň vzdáleně něčím připomíná. Vyjma jedné scény bez fyzického týrání a přesto, nebo spíše právě proto tak silné. Stále se opakující dny, nevědomost a samota. "Erich", nebo Böhm jsou potom svým způsobem krátkým vykoupením ze stereotypu. U prvního jmenovaného jsem každou jeho návštěvu čekal, jestli promluví více, než má povoleno. I díky jeho pohledu mi přijde opuštění hotelu doktorem Bartokem jako vůbec nejsilnější scéna. Navíc ten kontrast s krátkou exkurzí do jeho života před tím vším... Naprostá destrukce osobnosti a samozřejmě šachy, prakticky veškeré partie výborně natočené, včetně těch hotelových. Ta na lodi vůbec nejlepší a to i přesto, že se ze všech démonů mohlo lehce ubrat. Oliver Masucci výborný, zase bych mohl vzpomenout na rozdíl jeho doktora Bartoka. 80%