Rocky Balboa (2006)

Film který vznikl hlavně proto, aby zachránil celou sérii Rockyho kvůli kritizovaném pátém dílu. Naštěstí se to povedlo a film slouží jako dojemné a nostalgické rozloučení s Rockym Balboou. Samotná postava Rockyho je hrozně hodná a tady mi ho bylo celkem líto. Je vidět, že ho odchod Adrian zasáhl, a stále bolí, syn se mu vyhýbá a kromě Paulieho mu v podstatě nikdo nezůstal. Prostředí jeho restaurace se mi líbilo a film se ani tolik nesoustředí na box. Samotný závěrečný zápas byl natočený tak, že mi chvílemi přišlo, jako bych sledoval opravdový zápas online, ale to se mi u Rockyho moc nelíbilo, spíš protože na to nejsem zvyklý. Ze začátku mě ten zápas moc nebral, ale jak Rocky začal nabírat síly, začal jsem si ho víc užívat. Je asi dobře, že se Sylvester Stallone vrátil na starých kolenech a tuhle úžasnou sérii zachránil, protože s pátým dílem by to nešlo.

Líbí se mi, jak Rocky s věkem zmoudřel. Ve třiceti dement, co sotva napočítá do deseti a je rád, že si při utírání zadku nevydloubne oko, na stará kolena téměř filozof. Evidentně časté rány do hlavy prospívají intelektu. Ne, bez ironie, bavilo mě to a bylo to (původně) docela hezké uzavření celé legendární série - než přišla nastavovaná kaše s Creedem.

Přes hodinu se tam skoro nic neděje a celou tu dobu film táhne Rockyho bezprostřednost a dobrácká prostoduchost ve smyslu přímočarého uvažování a styluco na srdci, to na jazyku. A jasně, taky ohromná nostalgie. Poslední půlhodina je poměrně strhující zápas generací. Mám trošku problém s uvěřitelností scénáře, protože tady máme x-násobného šampiona v těžké váze, který je hrozně neoblíbený, protože pro něj nejsou adekvátní soupeři. Jako, WTF?! Zase cením, že toho šampiona hrál Antonio Tarver, který sice nemá kdovíjak vysekanou figuru, ale je to skutečný profi boxer. Docela milý film, slabší čtyři.

Rocky Balboa pro mě nikdy nepřekonal sílu prvních dvou dílů, ale pořád platí, že jako zakončení celé série funguje mnohem lépe než kterákoliv z předchozích pozdějších pokračování. Ten film už nestaví na boxu, ale na člověku, na stárnutí, vzpomínání, bolesti, tvrdohlavosti a na tom nenápadném smutku, který přichází s tím, když kolem tebe uběhne celý život.
 
První část je hodně o emocích. Rocky chodí tam, kde kdysi byl šťastný, mluví o lidech, kteří už tu nejsou, a řeší složitý vztah se synem. Je to obyčejné, někdy až nešikovně sentimentální, ale v dobrém slova smyslu,  působí to upřímně a ne jako uměle nalepené drama. Stallone tady hraje tak civilně, že je snadné zapomenout, že sleduješ ikonickou postavu a ne normálního chlapíka.
 
Tréninková část je krátká, ale nostalgická a hlavně symbolická. Nejde o to, aby byl rychlejší než protivník, jde o to, jestli v sobě ještě má důvod se postavit a nevycouvat. Finální zápas pak není žádná velká show jako v mládí, ale důstojná tečka. A možná právě proto funguje tak dobře, ne jako triumf, ale jako smíření.
 
Ten film je vlastně nejhezčí v tom, že nezajímá, jestli Rocky vyhraje na body. Důležité je, že se postaví ještě jednou. A to je přesně ten druh jednoduchého, ale silného poselství, kvůli kterému Rocky vůbec vznikl.
 
Za mě rozhodně pozitivní zkušenost. Ne dokonalá, ale lidská. A jsem rád, že tuhle sérii uzavřeli zrovna tímhle způsobem.

Čím viac ten film vidím, tým sa mi zdá lepší. Športová stránka dobrá, dramatická o starom Rockym vynikajúca. Rocky ako slávny boxer, ktorý má vela slávy a nestojí o nu, chce si žiť pokojný život, ale chýbajú mu blízki je proste absolutne skvele ukázaná pomalým smutným jesenným tempom. Pekný film o živote s príjemným športovým nádychom.