Revoluce (1985)

Pokud vím, Revoluce je první známější film dotýkající se tématu americké války za nezávislost. Překvapivě jej natočili britové a byl to monumentální propadák. No není divu, ono je to totiž na hony vzdálené americkému černobílému boji za svobodu. Nemá to jasný příběh ani heroické bitvy, místo toho je to zmar, špína, krev, svinstva na obou stranách (i když Britové tu vychází jako větší svině) a k tomu komorní příběh pár lidí proplétajících se válkou. Pacinův námořník se do války se plést nechce, chce jen chránit svého náctiletého syna. Lůza mu zabaví loď, peníze mu nedají a jeho syn se nechá naverbovat, takže mu nic jiného nezbývá. A pak je tu ještě mladá dívka, která opouští snobskou rodinu a vedena ideály se vydá do války pomáhat. A je to parádní! Krásná kamera, výprava včetně monumentálních davových scén a do detailů vypiplaných měst či přírody, válka pojatá spíše jako hnusný masakr než velkolepé scény. Pár úžasných scén (hon na "lišku", ošetřování nohou, závěrečná deziluze ve frontě). Pacino je i v tomhle žánru skvělý, neméně skvělá je Kinski, naopak opěvovaný Sutherland hraje svoji standartní svini. Pro mě obrovské překvapení a výborný film na silné 4*.

Názov je zavádzajúci, rozhodne nejde o chronologickú históriu americkej revolúcie, ale o osobný príbeh otca a syna, ktorí sa stanú účastníkmi veľkej historickej udalosti tak nejak náhodou, ba až nechtiac.    Najrealistickejší filmový pohľad na zásadný dejinný zvrat aký poznám, verím, že tak podobne sa to mohlo stať a tak nejako všetky osloboditeľské revolúcie (keď sa podarili) alebo vzbury lúzy (keď nie) mohli na účastníkov pôsobiť.    Pátos, hrdinov a zdanie historickej nevyhnutnosti víťazstva dodá propaganda  vždy až dodatočne. Neskutočne pravdivo pôsobiaca atmosféra bez čierno-bieleho videnia sveta, hurá vlastenectva a podobných kravín.   Ako hovorí klasik - hrdinom sa staneš, keď už nemáš inú možnosť.  Al Pacino a Nastasia v pohode, Anička Lenoxovie potešila no a Sutherland fascinujúci!

Jsem tak trochu v šoku. Mám rád historické filmy, ty odehrávající se v osmnáctém století obzvláště a jeden z nich se mi válí už deset let na poličce a já nic. A navíc je na coveru mladý Al a i tam hraje hlavní roli. Tak jsem nožem rozřízl ještě neporušenou pancéřovou fólii, protože přes to výrobcem naznačený místo (zde odtrhni) se k dývku skrze ten igelit holejma rukama fakt nešlo dostat. Já tenhle film sušil tak dlouho ze dvou důvodů. Jednak jsem si už tenkrát po nákupu přečetl místní komentáře (což byla ode mně kravina) a nechal se odradit.  A pak mi to samotnému jen podle obalu dývka přišlo takový nevýpravný. Ale ctím tu zásadu, že co jsem kdy v průběhu let koupil a vydrželo to doma do dnešních dnů (byť DVD éře odzvonilo), má to právo na vidění. A tak jsem tu duhovou placku strčil do stroje. A hned jsem měl dva šoky. Jednak ze strašidelné kvality, kdy obraz snad až pixeloval a pak nad tím jak film byl natočen. Z toho druhé šoku mi šla brada na zem a to radostí. Tohle je super syrová záležitost z konce osmnáctého, kdy Anglie bojovala o své americké kolonie. Proti nim stál leckdo - od rodilých Američanů, kteří si už nechtěli nechat diktovat, po domorodé Indiány až po Francouze. Jako už dlouho jsem neviděl takhle výpravnou záležitost a ty britské regimenty, v červených uniformách  to prostě byla pastva pro oči. Když došlo na první bitvu, normálně jsem se zaklením film vypnul a ihned šel hledat jeho kvalitnější verzi do digitálních vod. Naštěstí se podařilo a pak už jsem film dokoukal v obrazu na jaký je divák dneška zvyklý. Neskutečná věc. Jak tu někdo může napsat, že se Al nehodí do válečného filmu a srovnávat ho s Gibsonem v Patriotovi? Al se hodí do všeho! To si zapamatuj milý Pohrobku! Nemusí hrát jen Lucifera, právníky či mafiány. Celé zpracování je neskutečně syrové, člověk si dokonale uvědomí jak primitivní svět to tehdy ještě v Americe byl. Nový York měl podobu přístavu a prapodivných dřevěných stavení nakupených na sebe. Angličané byli ve filmu ukázáni jako pořádní parchanti a já věřím tomu, že přesně takhle se nejen v Americe chovali. Fascinován jsem byl jejich kapitánem ať už na večerní návštěvě s napudrovanými obličeji, tak zejména při honu na lišku. A samozřejmě excelentní tu byl Donald Sutherland v roli seržanta britského regimentu. Byl jedním slovem boží a ta role snad byla napsaná jen na něj. Dokonce jsem jej už dlouho v jiných rolích neviděl být tak skvělého jako byl zde. Koho nemusím je Nastassja Kinska. Nikdy se mi nelíbila, hrát podle mne moc neumí a její obličej mi připomíná jejího tatíka, kterého taky nemusím. Bohužel v době vzniku filmu byla s oblibou obsazována a je holt i zde. Problémem tohoto filmu možná pro některé je, že čekají chronologickou tour americkou revolucí od prvních výstřelů po stažení Britů z Ameriky. Ale nic takového zde není. Je to příběh táty a syna, kteří se k revoluci nejprve připletli víceméně náhodou. Chtěli si žít své životy jinak, ale armáda jim zrekvírovala loď a posléze sledem událostí se již sami zapojili proti britské nadvládě. Já si to moc užil a milovníci válečných historických filmů by toto neměli vynechat. A na komenty kašlete! Dávám za 5 kulí do mušket! * * * * *

Dokonce i ve válečném, historickém a politickém filmu je potřeba najít prostor pro vesmírnou propagandu: „Měsíc je 200.000 mil daleko.“ „To se mi nezdá. Jak to víš?“ „Chodil jsem na Harvard.“ – tak už to chápu. „Všechny planety obíhají kolem slunce. Vidíš modýlek?“ Hned vzápětí záběr na vlajku s hadem. Hrozné násilí. Mrzačení dětí. Ne válečným filmům!

Mě se libilo :-) bohužel musím dát jednu star dolu protože jsem to viděla dabovaný a myslím že to tomu ublížilo. Pane Soukupe, pardon. Pan Soukup jel toho roku s Jirkou Pomeje všechny herce stejným tónem :-/. Je pravda že vidět film dabovaný je sebeokrádání o 50% zážitku z výkonu herce, kor u něj je to přímo zvěrstvo. Tím ovšem vůbec nechci říct že by pan Prager nezvládal, jen jsem už asi rozmlsaná originálem :-)