Raněné srdce (2009)

Bylo to k U Z O U F Á N Í dlouhé. Zde je zřejmě uváděný sestříhaná verze, mnou sledovaná měla hodinu a 56 minut! Chybělo tomu asi všechno - šťáva, myšlenka, vtip ...

Během sledování jsem tomuto filmu přidal dvě hvězdičky. Takové chvíle, jaké prožíval Jonas během střední školy, jsem asi jako mnozí prožíval také. Zamilování, závislost na dívce svého srdce a neustálé tápání, jaké to je s jejím vztahem ke mně. Poslední věty filmu mě proto neměly překvapit. Angete Jonase pouze využívala, protože chtěla zachránit svého otce stiženého psychickým onemocněním. Vlastně k němu nikdy moc nic necítila. Držela si ho jen ve chvílích, kdy toho zištně potřebovala - o zištnosti je ve filmu sice v jiné souvislosti několik zmínek; zřejmě úmyslně. Člověk musí při těchto filmech moc přemýšlet, a to já mám rád. Klasicky evropsky udělaný film, žádný americký liberalismus a předčasné vyspívání jako v primitivnostech z Hollywoodu. Film ovšem byl zasazen do 60. let, což se jistě na charakteru postav promítlo. A není bezpodstatné, že ukázal tradiční zvyklosti na dánské střední škole včetně posledního zvonění a maturitního večírku. Film rozhodně nenudil.(28.02.2017)

Deziluzivní pohled na první lásky a dospívání vůbec. Není tu žádná čistota a věrnost, jen nejisté tápání a přelévání zamilovanosti, které není schopno chápavě nahlédnout do svého protějšku a tak se projevuje jako čiré sobectví. Celek by působil věrně, kdyby se film nepřeklopil do opačného extrému, k (neuvěřitelné) absenci jakýchkoliv radostných a pozitivních událostí, šťastné spontaneity. To se občas v životě teenagerů přeci jen také vyskystne. Ovšem dospívání herců společně s hrdiny, o kterém hovoří Mertax, je skutečně dobrý nápad. Já, jakožto zvrhlý muž, jsem si spíše než změnu výrazu obličeje užil vývoj poprsí hlavní hrdinky. Vůbec netuším, jak mohli na začátku natáčení vědět, že jí tak pěkně vyroste. Jak?(20.06.2010)

Ona chce Jeho. Jenže On ji zas tak moc nechce. Tak se s Ní rozejde, Ona po Něm touží ještě víc. Mezitím si Ona najde jiného, On na ni začne zárlit a chce Ji zpátky. Vrátí se k sobě. Mezitím se Ona začne sbližovat s dalším spolužákem. On začne být podezřívaný, ale nic nedělá. Nakonec se Ona přizná, že spí ještě s jiným a dá mu přednost. On je zdrcen. Mezitím jejich spolužák oplodní spolužačku, je vyhozen ze školy a potom ho přijmout zpět. Jí se ještě mezitím zblázní otec.. Celá třída odmaturuje, má večírek. Ona se dokonce zasnoubí, ale s úplně jiným klukem. Dánští pubescenti a jejich vztahové problémy šly absolutně mimo mě. Bolavá srdce - jak zní překlad filmu, se odehrávají v 60. letech, kostýmy a prostředí jsou příjemně staromilské, ale to je tak vše. Chybí tomu atmosféra, emoce, vyvrcholení. Tempo je naprosto nevyrovnané. Pointa není, ani ta morální, ani žádná jiná. Vztahové blátíčko bez jakékoliv výrazné složky - průměrná kamera, scénář, nevýrazní herci, hudba... Vyzdvihnout ovšem musím fakt, že film zachycuje studenty v průběhu tří let a nemusí si k tomu vypomáhat majkapem - snímek se natáčel opravdu tři roky. A během puberty se často změní i celý výraz obličeje a zde je to dobře vidět. 55%(14.03.2010)

Typický film o náctiletých. Retro šedesátých let, pomalé, nevzrušivé, rozvolněné, bez myšlenky a vtipu....Nic zvláštního.(04.07.2022)