Rande na dvě noci (2014)

Někdy se v záplavě ambiciózních dramat objeví snímek, který vás donutí přemýšlet, zda k vyjádření hluboké lidské nejistoty a hledání blízkosti v moderním digitálním světě nestačí jen jeden byt, jedna sněhová bouře a dva lidé, kteří se původně neměli už nikdy vidět.. Rande na dvě noci je přesně tím typem překvapivě civilní a upřímné konverzačky, která pod nánosem zdánlivě banální romantické zápletky skrývá trefnou sondu do reality současných vztahů. Příběh Megan a Aleca, kteří zůstanou uvězněni v bytě po nevydařeném sexu na jednu noc, se rychle mění v psychologický duel, kde padají masky internetových profilů a nastupuje syrová upřímnost, ze které občas až mrazí.. Miles Teller a Analeigh Tipton zde rozehrávají naprosto precizní a soustředěný duet. Jejich herectví není postavené na klišé romantických komedií, ale na uvěřitelné interakci dvou lidí, kteří jsou systémem randících aplikací nuceni k neustálému předstírání dokonalosti. Právě ta nucená izolace, která hrdiny donutí k nemilosrdnému hodnocení jejich výkonů v posteli i v životě, dodává snímku nečekaný říz a emocionální hloubku. Je to ten vzácný moment, kdy se z žánrové hříčky stává podnětný důkaz o tom, jak moc nám v dnešní době chybí schopnost skutečné komunikace bez filtru.. Na druhou stranu se nelze ubránit pocitu, že i přes svou tematickou svěžest se film v závěru nedokáže zcela vymanit z mantinelů žánrové doslovnosti. Scénář občas až příliš okatě směřuje k očekávanému rozuzlení, což mírně rozmělňuje ten předchozí, takřka divadelní zážitek z jejich vzájemného oťukávání. Byť je tato schematičnost v kontextu americké produkce pochopitelná, brání snímku stát se onou naprostou žánrovou špičkou, která by definovala celou jednu generaci hledající lásku skrze algoritmy. Přesto je režijní vedení natolik jisté, že i ty slabší momenty mu díky hmatatelné chemii ústřední dvojice rádi odpustíte.. Tahle komorní zpověď o lidské osamělosti tak působí jako neobyčejně osvěžující a inteligentní podívaná, která zvedá varovný prst nad tím, jak snadno se v moderní společnosti odcizujeme i v těch nejintimnějších chvílích. Je to důkaz toho, že i v prostředí, které preferuje rychlou spotřebu emocí před jejich budováním, lze najít cestu k opravdovosti – stačí k tomu jen dostatek sněhu a odvaha přestat si lhát do kapsy. Snímek, který vás přiměje k vnitřní diskusi o tom, zda jsou naše vztahy skutečně svobodnou volbou, nebo jen výsledkem strachu z ticha ve vlastním bytě.75%

Mladá atraktívna žena, ktorú svrbí šušura, sa zaregistruje na zoznamke, kde sa skontaktuje s neatraktívnym holobriadkom, u ktorého máte pocit, že musí byť prihriaty a jeho testosterón je niekde na bode nula, po krátkom četovaní sa s ním stretne a hneď si s ním vrzne. To v akom paralelnom vesmíre takto funguje?

Veľmi dobrá vzťahová konverzačka, ktorá si vystačí s dvoma sympatickými postavami a kvalitne napísanými dialógmi “zo života”. Tie boli až nečakane dobré - prirodzené, úsmevné, ale pritom plné významu aj svojskej hĺbky. Fakt dobre sa mi to pozeralo (čomu pomohla aj netuctovo krásna Analeigh Tipton). Príbeh sa samozrejme nevyvinie nijak originálne a ku koncu skĺzne až do žánrového klišé, ale to už si ma získal na svoju stranu, tak som nad tým len blahosklonne mávol rukou. 8-/10

Slušný film s velmi dobrou Analeigh Tipton. Její Megan je vtipná, bezprostřední. Chvílemi  (a nebo často) film sklouzává ke konverzačnímu dramatu, ale jinak to nejde, když jsou hlavní protagonstisté uzavřeni v bytu, neboť venku jde blizzard s vichřicí. Nakonec se pochopitelně dají dohromady, spousta věcí drhne, ale dá se na to koukat.

Už jsem se po tom pomalejším začátku začínal bát, ale poté si to celé tak nějak sedne a vychází z toho oddechová romantická komedie, kde nám tu lehce zazáří obě hlavní postavy. Humor se tu sice vůbec nenachází, ale nemůžu filmu upřít ten pohodový vibe, který na konci vrcholí a po zhlédnutí musím uznat, že se mi to líbilo. Slabší 4*