Pusu, pusu, pusu! (1985)

"Banální tuctový příběh dívenky, která poznala trochu jiné prostředí než je pardubická alej, kde ji spolužák držel za ruku při měsíčku a recitoval verše."Ebenova odysea po zafajčených vlakoch, smutných ošetrovniach, internátnych šmajchelkabinetoch, divokých dievčenských žúrkach a ateliéroch zhýralých umelcov, na ktorej sa niečo dozvie, niečo popije, ba aj nejakú tú ranu utŕži. Príbeh trochu bakalárovský, doplnený nie úplne najpodarenejšími piesňami a občas aj rozchichotanými muzikálovo-tanečnými číslami v podaní ešte mladých zdravých herečiek. Dostane sa nám osvety v oblasti mixovania nízkonákladových koktailov aj pohľadov na dávnu minulosť, kedy stabilnou súčasťou vlakovej stanice bola pobočka Červeného kríža a po nádraží sa potulovali prehnane dôležité vojenské hliadky (výtečný Juřička), buzerujúce každého v uniforme. Guilty plezír bizár za tri znojemské rakety."Už je toho právě dost, zavoláme bezpečnost!"

Měl jsem chuť na nějakou socialistickou debilitu, které mne v rámci žánru quilty pleasure pobaví. Marek Eben jako záklaďák na opušťáku v hudebním TV filmu, to byly obsahem slušně rozložené karty, které mne přizvaly ke hře. No mám co jsem chtěl. Něco tak debilního jsem už opravdu dlouho neviděl. Zábavné to nebylo ale ani trochu. Absolutně nechápu, komu to tehdy mělo něco sdělit. A jestli to byla jako kombinace haha zábavy s pěknou muzikou a mladejma tančícíma herečkama, pak soudím, že jsme byli tehdá z hlediska konzumace takovýchto zábavných pořadů na tom už fakt kulturně dost v pordeli. Jasně, jsou tam mladí herci jako Vetchý, Roden, Eben, je tam mladá krásná Markéta Fišerová (kdo ví zda tam někde to nezačalo mezi jí a Markem Ebenem na vážno jiskřit)... Leckoho dnes pobaví i ten retro odér špinavé otřískané Masaryčky, lítaček slídících po nástupištích a mixování socialistických koktejlů na mejdanech... :-). Celkově to byla ale hrůza. Dávám 1 jízdenku na posádku do Znojma. *

(První!!!) Váleček jako drsný, neohrožený a nebojácný svobodník bojující za svého kamaráda jako Lenin za socialismus. Není nad pravé přátelství! Mí přátelé a přítelkyně říkají, že jsem neustále mimo realitu. Chtěla bych poděkovat všem zúčastněným, že jsem mohla nahlédnout do pračky reality. Myslím, že zůstanu svá. Pohov!

Neuvěřitelná pitomost, ale tu dvacítku dám za naše tehdy mladé a převážně hezké herečky. Celkově to však nestojí za nic a nevylepšil to ani totálně mrtvý, leč občas šprýmující mladý pan Eben. Hudební stránka této „taškařice“ se také zrovna moc nepovedla.

Tak to byla notně zamotaná nuda a neuvěřitelně nepochopitelnou zápletkou.