Loupežnická pohádka (1980)

Menšík zde předvádí jedinečný artikulační výkon. Takový, že i profesor Nedbal by zaplesal. A nejlépe mu to jde při vyslovování snad nejhorší kletby. Úsloví Mon Dieu je nenápadně pozměněno, kdy místo Mon je použito slovo mord. A milovaný idol Menšíček si dává velice záležet, aby mu tato ohavnost šla pěkně od plic. Jednu rudou pěticípou hvězdu - pentagram - pro filmaře satanisty jako memento.

Na přelomu 70. a 80. let Libuše Koutná začala natáčet slavné Čapkovy pohádky. Vedle desítek průměrných až podprůměrných televizních studiových pohádek, určených pro nedělní odpoledne, vypadají jako naprosté skvosty televizní pohádkové tvorby. A že také těmi skvosty jsou. Jedním z nich je právě tato Loupežnická pohádka, která je podle mě i tou nejlepší. Milan Stehlík coby syn obávaného loupežníka Lotranda vypadá naprosto směšně. Je to naprostý trotl, neználek a jeho role mu naprosto sedí. Coby loupežnický synek nosí volánky, nechá si štupovat ponožky, učí se stolování a valčíku a při přepadávání prosí okradené o lup. Stejně tak sedí role i loupežníkům, v čele s Vladimírem Menšíkem. To celé je podložené geniálním scénářem, který vznikl na motivy slavné Čapkovy povídky. To již ukazuje hned tato věta ze samotného začátku pohádky: "Kdo to kdy slyšel, aby loupežník pral spoďáry s volánkama nebo aby loupežnický syn smrkal do kapesníku a chodil do školy v lakýrkách." [1069. hodnocení, 21. komentář, 72%]

Československá televizní pohádka natočená podle předlohy K. Čapka. Známý příběh vypráví o tom, jak študovaný Lotrando mladší převzal po smrti svého otce jeho loupežnické řemeslo. Neobyčejná úsměvnost snímku je založena na výkonu loupežnické bandy, v níž se nacházely takové osoby jako P. Čepek, V. Sloup či J. Faltýnek. Nejvíce zasloužené pozornosti však na sebe trhával vůdce lupičů Lotrando, v jehož postavě dokázal neuvěřitelný V. Menšík uplatnit všechny své komediální schopnosti. Nerad bych ale zapomněl na jeho loupežnického učeného synka, oblékaného do šatů s volány, jehož velmi sympaticky zahrál M. Stehlík a jeho téměř životní výkon byl taktéž obdivuhodný. Krátké, ale nesmírně vtipné, zejména první půle v loupežnické skrýši byla skvělá, dílo známé pohádkové režisérky L. Koutné si dle mého názoru zaslouží plný počet hvězd.

Lotrando bez Zubejdy pro pamětníky. Jsem už pamětník a tuhle pohádku jsem měla v dětství ráda, stejně jako ostatní podle Devatera pohádek. Nemá to švih jako Lotrando se Zubejdou, není tam velbloud, ale má to své vlastní osobité kouzlo a Čapek z toho jde cítit víc, než velbloud z mladší mutace. A ten stále smutně platný závěr o těch, co mají úřad. Pane Čapku, tady bych byla ráda, kdybyste se mýlil.

Celkem povedené televizní zpracování pohádky na motiv Karla Čapka. Hodně pohádce pomáhá Vladimír Menšík v roli Lotranda staršího, ale i celkem povedený závěr, protože výběr mýtného s lidmi dokáže divné věci.