Project Moonbase (1953)

"V roce 1948 ministerstvo obrany navrhlo, aby Spojené státy vybudovaly Orbitální stanici, coby vojenského hlídače oblohy. Během roku 1954 to už kvůli atomovým bombám a mezikontinentálním raketám bylo nezbytné. V roce 1966 plukovnice Briteis uskutečnila první orbitální let. V roce 1970 už byla Orbitální stanice zbudována, a svobodní lidé sahali po Měsíci, aby upevnili bezpečnost Svobodného světa. Ale zatímco se dělo toto, nepřátelé Svobody nelenili -- pracovali na zničení Orbitální stanice."Příběh a scénář Roberta A. Heinleina, z jeho fašizoidně antikomunistického období, je poznat na první pohled. Společnost je taková, jakou ji chce Heinlein mít, mj. genderově srovnaná, ve stylu např. jeho jiného díla z tohoto jeho období,Hvězdné pěchoty. Co listy románu unesou, i zde zfilmované vyznívá nevyhnutelně jako parodie sebe sama. 　　　　　
Jde o neskutečný zážitek, zejména vizuálně. Velitelkou kosmické lodi je za zásluhy jmenovaná pětadvacetiletá dáma (ona zmiňovaná Briteis), která byla první astronautka a tedy je plukovnice, protože "váží jen 90 liber a vynést každou libru navíc stojí další peníze". Škoda, že další členové posádky jsou dost udělaní chlapi. Celý kosmický program má pevně v rukou armáda, všichni mají uniformy přetékající metály a neskutečně nepadnoucí. Oděv astronautů (nikoli skafandry) vypadá jako spartakiádní úbor plus pouzdro s bouchačkou plus koupací čepice. Ta by dávala smysl kvůli vlasům v beztíži -- kdyby tedy nějaká beztíže byla. Velitelka nosí pod spartakiádním trikem podprsenku, která vypadá, jako by v ní měla dva tenisáky. Jenže pod každým košíčkem :)) Jinak je ale vizuální zpracování nadstandardně poctivé a důkladné na svou dobu. Kupříkladu obří obrazovky se zadní projekcí vypadají velmi pěkně, raketky ve vesmíru nejsou tisíckrát recyklované z jiných filmů, ale v originálním, docela slušném designu. Exteriéry, tj. Měsíc, vypadají výborně, skafandry, technika... no fakt dobré, a černobílá tomu sluší. Jako třešnička, zápletka je na samém konci úplně praštěná, ale fest. Resumé -- jsem skoro až nadšen :)

Naivny vesmirny film od rezisera Talmadge, kdeze roku 1953 aby Yankees stavali zakladne po mesiaci. Dialogy sice slisne, obycajne, no prilis poznat kulisy   : 45 %

Jak si mužský šovinista představuje svět, kde mají ženy rovná práva. Velká škoda, že to je celé taková kravina, protože z pohledu triků a obecně vizuální stránky je to vyrobeno velmi dobře (tedy, až na ty šortky a čepičky). A ten konec... No, to se prostě musí vidět. Ale je to fakt špatné, bavit se budete spíše nezáměrně.(11.12.2023)

Já mám tyhle naivní sci-fi rád, a tenhle patří efekty, režií a herecky mezi ty lepší. Jenže příběh je prostě slabý. I když má film podprůměrných 63 minut, táhlo se to jako dvě hodiny. Je to o to větší zklamání, že scénář napsal sám Robert A. Heinlein. Ano TEN Robert A. Heinlein. Chápu nadšené fanoušky, ale já jsem čekal víc, a měl jsem dostat víc.(25.06.2023)

Je zajímavé sledovat rozdíl v hodnocení zde na na IMDb. Tady nás osm hodnotících určilo filmu 60 procent, přičemž své čtyři hvězdy myslím zcela vážně (přestože sladký závěr mě krapet znechutil, ale co už). Na IMDb to však hodnotilo 675 lidí a má to jen 2,7/10... zvláštní. Film to totiž dobrý je, a pokud berete naivitu vesmírných letů v roce 1953 jako fakt, nelze se nad tím pozastavovat (podobně nás při hodnocení kvality třeba porna těžko zaskočí dementní dialogy, tak to prostě je, ale nijak to nesnižuje kvality, které tam jsou). Okouzlující je především vizuální stránka a snaživé triky, i když ne vždycky dotažené (některé záběry byly evidentně natočeny opačně a pak puštěny pozpátku, aby se dosáhlo odpovídajícího efektu). Vizuálně okouzlující je rovněž plukovnice Briteisová alias Donna Martellová, která tam celou dobu v hodně krátkých kraťasech a filmu tak zařídila ne nevýznamné plus. Stejně pořád dumám nad "feminizací" tohoto filmu - je prezidentka USA, kosmické lodi velí žena... ale stejně nakonec najdou bezpečí v mužské náruči, takže to asi nebude tak žhavé. Motiv špiona ale zůstal trestuhodně nevyužitý, ale děj odsýpá, nenudil jsem se a dost zaujatě to sledoval. Takže závěrem: možná slabší čtyři hvězdičky, ale pořád jsem ochoten si je kdykoli obhájit. Kéž by každé padesátkové sci-fi bylo dobré alespoň takhle...(28.08.2014)