When Worlds Collide (1951)

Do Země má narazit zbloudilá hvězda, která se svým putováním vesmírem dostala do Sluneční soustavy. I když to samozřejmě budí u politiků plnou nedůvěru, neboť taková hrozba byla v minulosti již nesčíslněkrát, soudný den je tentokrát skutečně nevyhnutelný. Naděje však přeci jen existuje, ale jak už to většinou bývá, dosáhnout záchrany nebude jednoduché. Tak či onak, stavbě novodobé archy se nakonec dosáhne. Nevejdou se do ní však všichni. Katastrofický barevný snímek je plný biblických odkazů, čímž nevypadá nijak špatně. Ve spojení se sci-fi tématikou dokonce až zajímavě. Podivně však ale vyznívá civilizovanost lidstva. Žádný strach, žádná panika, žádné přirozené barbarství v boji o život. Vše probíhá v poklidu a to i přes to, že po nabrání párů nejrůznějších druhů zvířat se do vesmírné archy vejde pouhých čtyřicet lidí. No jo. Na druhou stranu je povýšena sobeckost boháčů, kteří jsou ochotni financovat vše k záchraně, nikoliv však lidstva, ale hlavně aby zachránili sami sebe. Zákon džungle z realističtějšího pohledu. Nepřežije ten nejsilnější, ale ten nejbohatší. K uvědomění však přece jen dojde a je to hodně příznačně moralistická scéna. Pastelové barvy zvýrazňují uhlazenost a všudypřítomnou čistotu. Skutečně škoda zkázy takového světa. Studiovost tedy spíše nepatřičná, ale na padesátá léta dejme tomu. To se týká i vizuálních efektů, hlavně přírodní zkázy, které jsou na svou dobu plně v souladu technických možností. Nic než stará dobrá poctivá práce filmových trikařů. Za povšimnutí také stojí tvar oné záchranné rakety, coby novodobé archy, záhadně připomínající V-2. To byla balistická střela vyvinutá německými nacisty během druhé světové války k bombardování Anglie. Říká se, že producent tohoto snímku George Pal skutečně znal německého raketového vědce Wernhera von Brauna, který byl jedním z hlavních vývojářů V-2, a který po válce uprchl do Ameriky, kde byl využit k rozvoji amerického vesmírného programu. Ale to jen tak na okraj jako zajímavost. Snímek po dějové stránce vypadá jednoduše, ale ukrývá v sobě spoustu přirozených otázek, z nichž na některé i hledá odpověď. Hlavně z biblické tématiky. Přemýšlí se, co všechno obnáší život, jsou tu úvahy o tom, co se stane, až člověk zemře, čímž se přemýšlí, jestli existuje posmrtný život, atd. Takové myšlenky pravděpodobně budou napadat každého jednotlivce v určité fázi života a to obzvlášť v situaci, když se bude blížit nevyhnutelný zánik. Snímek tedy není jen obyčejné sci-fi. Je v tom hlavně kus životní filozofie k hlubokému zamyšlení.

Je tu určitě spousta pozitiv a musím obdivovat odvahu tvůrců, kteří se do takhle objemné látky pustili už na počátku padesátých let. První dvě třetiny jsem si přitom dokonce říkal, že sleduji jedno z vůbec nejlepších sci-fi své doby, kde se napětí netěží z laciných trikových atrakcí, nýbrž ze samotného námětu vyvolávajícího silné empatie. To zaměření na komplikovaný lidský faktor v bezprecedentní situaci je celkově chvályhodné a plynou z něj silné motivy, ale ty jsou v součtu v krátké stopáži rozesety po trsech a chybí jim soudržné uchopení. Tuhle látku by dnes perfektně zvládl Emmerich, který zkrátka umí postavičky na osudové šachovnici dirigovat jako málokdo - pokud by mu tedy scénáristé utnuli teatrální snahu o humor a pohlídali si fyzikální nesmysly, jakých se dopouští Matého snímek (k Zemi se blíží obří hvězda a lidé unikají v raketě na poslední chvíli, nezasaženi žárem ani gravitací - a je tam toho samozřejmě více). Není to opravdu špatné a něco to o lidech jistě vypovídá, ale i s ohledem na dobu vzniku čpí z kvapně pojaté struktury nevyužitý potenciál. A já už se po tomhle solidním předkrmu vážně těším, až Roland konečně pošle vstříc matičce Zemi její zlobivý satelit Měsíc. 65%

Spoiler! I když měl hlavní hrdina pravdu, že se atmosféra nemusí ověřovat a můžou to rovnou zkusit, buď a nebo, tak si nemyslím, že by to šli ověřit takhle beze strachu. To bylo trochu přehnané. Takže až na tu podivnou náhodu, že nová planeta má dýchatelný vzduch a podobnou gravitaci i teplotu byl film parádní vzhledem k tehdejším možnostmem.

Na daný rok je to velkolepé i když katastrofa trvá několik málo sekund a přivede vše od záplavy po sopku a podobně tak jsou záběry dokonalé, je škoda že toho nebylo moc a že se ve filmu řeší hodně konec světa který vznikl z nenápadné tečky, herci jsou v pohodě a celý film taky jenom konec bych změnil ale přesto klobouk dolu a spokojenost povedlo se hodně.

K filmu jsem se dostal přes jistou stránku na FB, která se zabývá těmahle sci-fi "perlama" z filmovýho pravěku. Měl jsem prostě chuť se podívat na nějakou ptákovinu, u který se zasměju. K mýmu velkýmu překvapení to zase až taková blbost nebyla. Samozřejmě, že z dnešního pohledu je to strašně naivní a některý triky a speciální efekty jsou vyloženě k smíchu, ale ve srovnání třeba s tvorbou pánů Rolanda Emmericha nebo Michaela Baye tenhle téměř 70 let starej film vychází podle mě jako vítěz. Navíc v tomto filmu nikdo naši ubohou Zemičku nezachrání, ale nastane opravdovej armagedon. Přežije to akorát asi 30 lidí, několik hospodářskejch zvířat a pes. A jsem zvědavej, jestli tenremakeněkdy někdo opravdu natočí.