Návštěva z vesmíru (1953)

Další z variací na vzorec:(neznalost+nedůvěra+hloupost)*(strach+dav)=násilí. A protože žánr sci-fi často pojednává o neznámu, je nasnadě, že je tento vzorec hojně užívaný. Bradburyho mám vcelku načteného takže vím, že tento film odráží jeho rozčarování nad faktem, že se vyvíjí technologický pokrok, ale jinak je lidstvo pořád jen dav vystrašených a násilných opičáků. Věta která zazní od jednoho z návštěvníků mluví za vše...Ještě nejste připraveni. Na tomto filmu sice zub času zahlodal...příběh je to jednoduchý, naivní...dnešní divák potřebuje lepší audiovizuální stimul, nicméně poselství které nese je stále aktuální.Ještě nejste připraveni, stále platí. Na celovečerák tahle povídka nestačí, ale je to vkusné retro, které neurazí. Před sedmdesáti lety v kině, to muselo být moc fajn.

Plakátové Info:SPEKTAKULÁRNÍ! Z PLÁTNA TĚ ZACHVÁTÍ VE SVÉM OBJETÍ! __ Spíše než jako dobré scifi to beru jako dokonalý relikt doby. Jack Arnold se tímhle perfektně strefil do éry mccarthismu, kdy americkou společností cloumal strach z plíživého komunismu, kde jeho úlohu tady suplují mimozemšťané. Zpočátku to moc nefunguje, hapruje to proporčně (výbuch s takovým kráterem by vyhladil půlku Kalifornie), ale počínaje monologem o strachu z odposlouchávání to nabere správný paranoidní atmosféru, s obavami o infiltraci mimozemskými silami a to, že zdejší ufouni jsou vlastně kladnými postavami, které chtějí jenom čas na opravu své kosmické lodi, tomu dává neobvyklý paradoxní šmak. Ten film předběhl dobu i v tom, že jako první ukazuje možnost mimozemšťanů převtělit se do těl běžných občanů (což bylo v následujících letech několikrát s úspěchem použito). Nechybí i několik pěkných trikových sekvencí (laserová pistole), ale především jsem tomuhle filmu vděčný, že po velkém úspěchu v kinech nastartoval v 50.letech Jacku Arnoldovi úspěšnou kariéru a zacementoval ho jako jednoho z vůbec nejlepších sci-fi režisérů ´Zlatého věku´.

Obávám se, že z toho šlo vytřískat daleko víc. Trochu propracovanější postavy, trochu hutnější atmosféra, trochu více nejistoty, a celé to závěrečné poselství by vyznělo daleko líp. Třeba jako v tom našem Akce Bororo, tam ta atmosféra je velmi dovedně natočená a také postavám jejich role věřím. Tady běhá Barbara Rush věčně zčerstva nalíčená a namalovaná, na zahradu si bere šifón a šatičky jak do divadla, po poušti běhá v botách s podpatkem - tak to pardon, tomu se moc věřit nedá, že jde o holku z maloměsta, že? Sice to má 80 minut, ale třeba 40 minut se furt jen jezdí tam a sem a nikdo hrdinovi nevěří a nic se neděje.

Jack Arnold je zde ještě nováčkem na poli sci-fi a hororu. Ale jeho první pokus (Je třeba brát v potaz rok výroby filmu) o tuto tématiku není zase tak špatný. Občas to tu zavání hluchotou, ale v podstatě i ta se týká příběhu, takže to není až tak nudné. A když už vůbec nic, je to krásně naivní.       **A PŮL

Škoda toho nudného a příliš dlouho trvajícího úvodu, protože jinak by to mohlo být skutečně něco. Ono je i tak, ačkoli to nezapře menší podobnost s Dnem, kdy se zastavila Země. Určitě stojí za to tomu dát šanci, ačkoli dle plakátu a obsahu (který je dobře napsaný, btw) to vypadá na klasickou brakovou americkou sci-fi z padesátek, která by mohla být zajímavá snad jedině jako možný prapůvodce Invaze lupičů těl, ale naštěstí je to celé o dost inteligentnější. Pár drobností v tom scénáři sice vychytaných nebylo, ale až na ně to má dobře vymyšlený a dobře vedený příběh, který je (od té chvíle co se konečně rozjede) taky dost napínavý a v očekávání braku pro mě byl i krapet nepředvídatelný. Navíc dobře pracuje s postavami, protože mi tu žádná nepřišla černobílá a dost se mi líbila i ta myšlenka, se kterou to přišlo. Ale nakonec se tomu ani tolik nedivím, když se prý na scénáři výrazně podílel Ray Bradbury... Slabé 4*