Přízrak (2017)

Rooney Mara, než začala točiť filmy s ultra nezaujímavými zápletkami a nebo vyložene artovky, tak stihla v rozmedzí rokov 2010 až 2013 natočiť dva skvelé filmy (Muži, kteří nenávidí ženy, Vedlejší účinky) a dva nadpriemerné (Sociální síť, Ona). Přízrak mi ako jediný jej film svietil v Chci vidět a dnes prišiel jeho čas. Bohužiaľ dvaja studení čumáci, ona a Casey Affleck, v kombinácií s priveľmi filozofickým pojatím zápletky mi nedokázali priniesť stráviteľný zážitok. Navyše sledovať vegánku, ktorá vidličkou neohrabane bojuje s poctivým americkým koláčom, bolo útrpné. Keby išlo o študentský film, ktorý by bol do hodiny, tak dám 1*, ale takto musím po dvoch rokoch zasa nejakému filmu napáliť odpad!

Minimalistické drama. Film je formálně odtažitý, ani extra smutný ani extra vtipný, jen prostě plyne a postupně odhaluje. Bylo úžasné sledovat, jak ty samé statické dlouhé záběry zasahují blíž a blíž srdci. Láska, strach, samota, čas, smrt, život... Nenapadá mě moc filmů, které by měly podobný "feel", možná Ki-duk Kimův s Bin-jip.

Tady se nepovedlo vůbec nic.Tak amatérsky natočený film o duchaření jsem snad ještě neviděla.A žádnou zář jsemteda neviděla .Jen zpackané scény:kdy je sice Affleck teda duch ,ale pod tím hábitem proti světlu prosvítá postava člověka.Film by, kvůli zbytečně protahovaným scénám,měl poloviční stopáž.Nehledě na to,že podle fotky v programové nabídce jsem čekala francouzského herce Lannicka Gautryho i když se mi prvotně zdálo divné,že by  USA do svých béček ,spadlých až na hranici céček, obsazovali zahraniční herce.Tady se ukazuje jak to dopadne,když se mysteriózno natočí  jakoby reálně, bez přepálených digitálních berliček.Viděla jsem to,co jsem viděla.Tvůrci přešlapovali jak sloni v porcelánu.Tečka.

Poetický film nemusí mať dej.Nemám rád poetické filmy, sú nudné nezáživné a keď mám dobrú náladu tak možno ohodnotím niečo čo nazvem "art emócia". Lenže... klobúk dolu pred týmto filmom! Smutný príbeh jedného ducha, pocit samoty, opustenia a strata ideálov. Neskutočne dobré, príbeh ma baví, fantastická hudba. Ďakujem.

Hodně netradiční film o duchovi, který je udělán jen přehozením prostěradla přes osobu. Celé je to strašně pomalé mnoha minutové záběry na stojícího ducha a ženu co jí koláč dokud ho nesní a pak ho jde vyzvracet. Strašně málo se ve filmu mluví, hlavně v první půli se skoro nemluví a jen sledujeme truchlení ženy a stojícího ducha. Ani když žena dům opustí a posléze je tam někdo jiný, pak dům z bourají, postaví se tam vysoký dům stále tam stojí ten duch až potom jakoby skočí pryč a ocitne se zase na začátku, ještě když tam nestalo nic a teprve přijíždí osadníci a až zase k ústřední dvojici. Hodně zvláštní, ale mělo to něco do sebe.