Příští správná věc (2000)

Nebudu se vést na „módní vlně“ odsuzování Madonny jen proto, co si to světová hvězda dovolila cpát se ještě i do filmu (nevadila mi, asi tak, jako Hanča Zaňáková v „Troškařinách“), ani tvrdit, že film je béčkovina a dávat mu přitom desítku za příběh. Film rozhodně není propadák ani světový trhák, ale má v sobě i něco něžně zvláštního, lehce zabaleno do americké přisládlosti … 6677

Madonna jako instruktorka yogy, která si po jedné noci udělá dítě s homosexuálem, tak následně fungují jako rodina dokud se neobjeví Benjamin Bratt a rodina se rozpadne až se to řeší u soudu. Podle zápletky jsem čekal komedii, ale dostalo se mi jakési civilní melodrama, které by bylo velice jednoduchým nenápadným neškodným filmem, kdyby tam nehrála královna popu. Je to asi lepší a inteligentnější než jsem čekal, ale nejsem úplně cílový divák.

Je s podivem, že člověk, který natočí Maratónce nebo Půlnočního kovboje, na sklonku kariéry kývne na podobný projekt. Na rozchod není pokaždé vhodná flaška, zvlášť když slzy utírá kamarád, který je navrch gay. Z tohohle bude totiž svérázné rodičovství. Nedozvíme se nic o liberálním pojetí rodiny, nezjistíme nic o tom, zda a jak homosexuál touží po tom být rodičem, navíc se ani nedojmeme, ani nás tvůrci prakticky nerozesmějí. Scénář kličkuje, nic rozebere pořádně. Ve výsledku místy zmatené, celkově zbytečné. A to Rupert Everett ještě leccos zachránil.

Kdyby v tomto filmu nehrála Madonna tak se na něj asi těžko podívám. Ostatní věci mě jenom odrazovaly. Počínaje příběhem, celkovými reakcemi na tento film a zjištěním, že Madonna neumí hrát. Nevím jestli je můj pohled až tak moc vůči ní zaujatý ale podle mého názoru to zvládla výborně, samozřejmě to nebyla role jako v Evitě ale i tak to podle mého zvládla na vysoké úrovni. Příběh také nebyl tak mdlý a bez emocí jak jsem si myslel ale i tak ve výsledku se to zdá jako zbytečný film ale já jsem rád, že jsem ho viděl už jen kvůli ní. Kvalitní 3*.

Jednoznačne môžem povedať, že film zachraňuje charizmatický Rupert Everett a Madona mi tam viac prekážala, ako bavila. Veľmi som sa nasmiala na spôsobe, akým ju zaberala kamera a ako bola nasvietená/nenasvietená do dvoch tretín tváre. Žeby vrásky na čele? Každopádne, kôli tejto skutočnosti mi niekedy unikali celé dialógy, pretože som nedokázala hypnotizovane odtrhnúť oči od jej tmavého čela.