Den kobylek (1975)

Dekadentní Hollywood ve velice zábavném podání. Všechny ty existence, v čele s afektovanou krávou Faye, se prodírají každodenním životem a je to trochu jiné, než byste třeba čekali. Líbilo se mi takový to jejich pochlastávání u ohníčku v kontrastu s party, které pořádala smetánka. V příběhu jsem netušil, kam to bude směřovat a konec mě tedy docela překvapil. Chápu, že to nebude pro každého, ale mě na tom bavila taková ta přestřelenost. Třeba když ožralej mexikánec vezme nadrženýho liliputa a mrští jím přes celou místnost přímo do stolu s chlebíčkama.

Snímek který dvě hodiny nudí aby vás na posledních 20 minut přikoval k obrazovce, ale to vynahrazení závěrečným infernem mi připadá nedostatečné, nebo spíš, ty dvě úvodní hodiny příliš roztahané. Vůbec se ale nedivím že tento film mohl běžet v 80.letech v na obrazovkách ČST, je to jeden z těch které nastavují zrcadlo. Pro dnešního diváka je to ale už těžko vstřebatelný kus. Potěší zmíňky o Československu.

Den kobylek mě vždy podle názvu přišel jako horor. No a nebyl jsem daleko od pravdy, ve finále davové šílenství rozpoutá skoro hororovou apokalypsu :) Jinak je to celkem slušný film z dekadentního Hollywoodu 30. let. Nejsou tu v popředí hvězdy, ale spíše lidi motající se u filmu a jejich okolí. Je tu pár zajímavých postaviček (trpaslík, starší prodavač hadích olejů, příšerný spratek) a v popředí je naprosto fantastická Karen Blacková. Ta hraje přesně tu zábavnou, flirtující a v podstatě bezcitnou mrchu, co si zamilované chlapy motá kolem prstu a šuká s jinýma. Hlavní hrdina (Atherton) je sice milý a slušný mladík, ale není idiot, nenechá se zneužívat a nakonec od ní dá ruce pryč. To Homer (Sutherland) je trouba s přitroublým výrazem za kterého jsem se až jako chlap styděl, který pro ni dělá první poslední a ona si do baráku přitáhne milence. Je to místy nudné, příšerně dlouhé, ale slušně natočené s občasnou výbornou scénou a naprosto ujetým finále. Silné 3*.

Nezřízená divňácká komedie (jak z pera Lynche / Johna Waterse) se škálou ubohých postav. Viva morální dno, žárlivost a hollywoodský sen, co se rozsype. Chvíli mi to trvalo, postrádal jsem děj a čert aby se vyznal, ale bavilo mě prostředí L.A. třicátých let, pár scén se zaryje a finále je zajímavý hell.

Výborný Donald Sutherland bohužel nezachrání, co nesympatická Karen Black a přitroublý William Atherton pohnojí. Špína Hollywoodu se pro mě neproměnila v děsivou noční můru, ale v tragikomický kabaret přepálených výjevů. První stopy k pochopení pozdějšího sešupu kariéry. Ale navnadilo mě to k přečtení předlohy.