Kameňák 2 (2004)

Ono to tu nemá cenu moc číst nebo řešit. Každopádně druhý díl dosahuje stejných kvalit jako ten první. Který pokud se vám nelíbil, tak přece nejste takoví idioti, abyste se dívali i na pokračování, nu ni? ... ... I když... Možná že jste. Třeba vás někdo nutil s pistolí u hlavy abyste koukali. Nebo to bylo v rámci toho, že jste nedokázali přepnout televizi. Dost možná jste jen znuděná páka, která se budou dívat na cokoliv, jen aby něco hráli v televizi. Chachá. 🤣🤣🤣

Rok se s rokem sešel a jak Zdeněk Troška prozradil už vefilmu o filmuk prvnímu dílu, dvojka byla na spadnutí prakticky okamžitě. Co se změnilo? Větší množství amatérských či začínajících herců nahradily celebrity, technicky šla nahoru kamera, dolů hudba a scénář se pokusil rozvést příběhy archetypálních postav z jedničky. Zážitek opět extrémní, dneska už je to naštěstí dobová konzerva, která pořád ještě připomíná časy nevyrovnání se s minulým režimem. Politické vtipy ztratily pointu, určitý náhled na každodennost zavál čas. Jinak tu máme ocenění na 26. festivalu české filmové a televizní komedie Novoměstský hrnec smíchu z Nového Města nad Metují a 1. výroční ceny DAVID pro nejlepší DVD video roku 2004.

Dobré ako 1. Aj tu sa lepšie ako v slunce seno podarilo zobraziť mestečko s originálnymi figúrkami ktoré sú sympatické, vtipne trápne a ich život v súkromí a na verejnosti mesta len dopĺňajú obľúbené vtipy. Vypočuť si príhody o Kohnovi, policajtoch či manželstve sa dá, ale dobre ich zahrať – to vtipy obohatí o rozmer figurálnej komiky. Keďže sa to dá pozerať opakovane, musím dať ****.

Opět mě docela leze na nervy ta kritika, druhý díl mě snad bavil eště víc než první, a můžu pochválit pana trošku že je vidět že se aspoň snaží vymýšlet pořád nový humor a hledat a vymýšlet nové vtipy a nedává tam každou píčovinu jako filmaři 3 a 4 dílů prci prci prciček. Po shlédnutí opět lepší nálada, byl sem pobaven a smál sem se

V roce 2004 režisér Zdeněk Troška natočil druhou ze série komedií s názvemKameňák, když podle mého názoru prvním dílem natočeným o rok dříve stvořil nový poddruh v tomto žánru. Na všech kameňácích je totiž pozoruhodné, že dialogy jsou ve velké míře tvořeny vtipy, leckdy těmi z kategorie kameňáků a odtud tedy pochází i název filmového díla. Podle hodnocení zde na ČSFD se režisér výpravných pohádek a nyní prostoduchých komedií netrefil do vkusu diváků a já se tomu vůbec nedivím. Bláznivé komedie se totiž vždycky špatně hodnotí, neboť po stránce umělecké to hodně skřípe, ovšem herecké výkony mohou doslova hrát svou roli a také kvalita scénáře a tím pádem i průběh děje mají na diváka určitě velký vliv. Po stránce zábavné to u Kameňáků nebylo až tak špatné, nicméně se domnívám, že právě to ostatní, co jsem vyjmenoval (scénář, herci, děj), to bylo špatně. A zřejmě humor bez kvality patrně ovlivnil hodnocení diváků. A co to moje ? Druhý díl nás opět přenesl do jihočeského Kameňákova, v němž žili různí lidé všech možných povah a profesí. Nejvýraznější filmovou rodinou byli Novákovi, žijící v běžné rodinném domě. Otec Pepa byl náčelníkem policie (Václav Vydra nejml.), jeho žena Vilma (Jana Paulová) učitelkou v místní škole, dcera Julie (Věra Kuchtová) studovala zdravotní školu a desetiletý Pepíček (Tomáš Lipský) komentoval všechno, co se jen v okolí šustlo a hlavně domů nosil ze školy jednu pětku za druhou. Na začátku děje policejní stanici přišel šokovaný místní sportovec Bob (Bohumil Hirsch), kterého při ranním joggingu znásilnila babka Kropáčková (Anna Vejvodová). Z Anglie do Kameňákova v prvním přijel šlechtický pár (Jana Andresíková a Oleg Reif), kterému byl v rámci restituce navrácen zdejší zámek a v něm byl objeven zázračný Modrý pramen povzbuzující sexuální potenci, který však pojednou přestal téct. Jeho komorník Džejms (Marcel Vašinka) to zavolá místnímu podnikateli Kohnovi (Josef Laufer) a jím najatí kopáči pramen nedokázali nalézt. Modrá voda totiž vytékala v nedalekém domku ze zdi do nádob pod dohledem babky Kropáčkové, která si tak užívala druhé mládí. Mezitím ředitel školy (Ladislav Županič) představil kolegyním nového tělocvikáře Marka (Martin Maxa), který se později svěřil matikářce Vlastě (Dana Morávková), že je ředitelův nemanželský syn. Poté na stanici plakal strážmistr Vilda (Pavel Urbánek), který šel vyslechnout Kropáčkovou a ta ho znásilnila. Nový tělocvikář se líbil svým kolegyním a nejvíce právě matikářce Vlastě, ale ten začal chodit s doktorkou Helenou (Helena Vondráčková). Děda Novák (Jan Skopeček), který se pořád hádal se svou bábou a nejraději by pořád seděl v hospodě se svými kumpány, vyrazil s jedním z nich dědou Poláčkem (Lubomír Lipský st.) na ryby, aby chytli tu zlatou, která by jim splnila jejich přání.  Další den nic netušící listonoš Fanouš (Martin Lukáč) nesl babce Kropáčkové důchod a všichni víme, jak to dopadlo. Nesmím zapomenout ani na scénky z nemocnice, kde primář během vizity žertoval s pacienty, přičemž jedním z nich byl Uzlíček (Zdeněk Kozák). Konečně došlo na to, že velitel policie Pepa posla strážmistra Oldu (Justin Valeš), aby přivedl babku k výslechu. Když nechtěl být mladík babce po vůli, musel se z placatky napít modré vody a chudák policista to pak oznámil šéfovi. Když ji zatkli, babka s klidem všechno přiznala a zatímco byla Kropáčková u výslechu, Pepa, primář a Kohn našli u ní ve sklepě Modrý pramen. Kohn babce nabídl, že její domek odkoupí a že se bude moci přestěhovat do vilky po zubaři, což přijala a začala převážet své věci na dvoukoláku. Došlo i na další potyčky mezi Kohnem a příšernou tchýní (Eva Tauchenová), které koupil chřestýše a pustil ho doma na zahradě, ale nebylo to nic platné. Přesto to vypadalo, že má důvod k radosti, jenže o ten přišel, protože modrý pramen opět zmizel a přestěhoval se do vilky po zubaři. Z dalších rolí bych ještě vyjmenoval svůdníka zdravotních sestřiček doktora Víťu (Petr Pěknic), vojáka s přezdívkou Rodeo, který chodil s Julií (Nikola Navrátil), představený kláštera (Václav Glazar), zelinářka co ráda věštila (Helena Růžičková), prodavač ve Zverimexu (Richard Genzer), zdravotní sestra (Monika Absolonová), bordelmamá, která uměla nabídnout služby za jakékoliv peníze (Jaroslava Obermaierová) a zaujal mne také typický hostinský s břichem (Karel Liebl). Nemá cenu více rozepisovat děj, jednalo se opravdu o zábavu bez nutnosti zapínat mozek, ale i to je někdy potřeba a člověk si musí odpočinout třeba právě sledováním jednoduchých komedií. A tím všechny Kameňáky beze sporu jsou. Tomu odpovídá i moje hodnocení druhého dílu, k němuž bych poznamenal, že dvojka se mi líbila skoro stejně jako jednička a vtipům použitým zde jsem se zasmál i tentokrát s chutí. Suma sumárum,Kameňák 2 ode mne získal tři vtipné hvězdy ***.