Příběhy ztracených duší (2006)

"Tady Tvoje bejvalka. Jo, přesně tak. Řekla jsem bejvalka. Ty si nezasloužíš rodinu, Vincente." Možná nezaslouží, ale Vincent je zmatený naprosto parádně a dost mě bavil. O dvě povídky před ním se mi zase dost líbila flirtující Leah a to je tak všechno. Dalším přibližně 459 osobám jsem nerozuměl, nechápal je a nelíbily se mi. Já totiž v podstatě vím všechno o všem, přičemž má vrozená skromnost mi brání se tím chlubit, ale tohle jsem prostě a jednoduše nepobral. Asi to byly příběhy o životních ztroskotancích, ale já pořád ještě pluju, takže je mi jejich utrpení lhostejné. Tak si to shrňme - trpaslík krade nohy, herečka si vydělává v obchodě, diváci před pokladnou divadla hrají pantomimu a já se nudím.

Hned na úvod příběh beze slov, který byl úžasný. Namlsán příběhem liliputa jsem čekal něco úžasného i od Paula Bettanyho, ale na konci příběhu si jen říkám "sakra proč tak hloupý?". Ve srovnání s tím, co přišlo později to ale pořád byla pecka. Celkem mě ještě bavila fronta s Wolverinem a díky pěkné Keiře i Silvestrovský příběh, ač neměl žádný konec. Poblázněná Cate Blanchett je tím nejhorším, ale naštěstí ten příběh netrval dlouho. Gandolfii byl z hereckého hlediska nejlepší, ale pointa byla bohužel od začátku jasný. Nemít film takové obsazení, nestál by za těch 80 minut.

Povídkový film, spojený tím, co je deklarováno v titulu. První o liliputově touze je děsivá, jiné jsou milé a i vtipné. Hlubší porozumění mi chybí. Dívala jsem se kvůli Cate Blanchett, která v jedné z povídek vaří párky s kaší a marně se opije

Prvý príbeh psychopatický, druhý s Bettanym je absolútne o ničom, v tretej sa objaví Jackman a to je vrchol trápnosti. Príbeh s vedúcou v obchode tak za dve hviezdy. Počkal som si ešte na Keiru a zase trapas. Toto mohol napísať len nejaký zhúlenec. Absolútna blbina.

Do prdele, co tohle jako bylo?!? Nějak se mi nedostává slov k popisu tohoto nesmyslu....