Přežij! (2007)

Jsem svědky zrodu bizarní reality show, kde se šest bláznů pokusí vyhrát pět milionů. Hraje se to jako ruská ruleta. Přijde na vás řada, přiložíte si k hlavě zbraň a pokud přežijte, peníze jsou vaše. Pět výherců, jeden prohraje vše. I svůj život, logicky. No, začíná to černohumorně, pak to při vybírání soutěžících začne nudit a pak začne show a v tu ránu padá snad všechno co do té doby byla komedie - tady je prostě vidět lidská zvrhlost, utopie šílenosti. Více než polovina Ameriky sleduje v televizi skutečný boj mezi životem a penězi, lidé v publiku vzrušením, strachem a nadšením vše sledují, tvůrci pořadů jen korigují kamery a nikdo nic neudělá. S ubývajícím množstvím hráčů (přičemž ti ostatní vyhráli) je i na hráčích vidět, že by s tím možná sekli. Ale neudělají to. A tak se hraje tak dlouho, dokud jeden přímo na kameru nespáchá sebevraždu. A i potom s tím nikdo nic nedělá. Jako jo, přijde tam zvrat s tou umělkyní a pak na závěr, kdy se v jednom jediném člověku (vlastně ve dvou) probere lidskost. Na víc jak 3* to ale není. Přemýšlel jsem nad 4*, ale na to by film musel mít v ruletě nějaký zvrat, třeba SPOILER tamten předposlední by to přežil a ten farmář zbude poslední a je jasné, že prohrál. Jak to bude dál? Donutí ho k sebevraždě? O tom ta show přece je. A takhle to by finále bylo zajímavější a ještě víc napínavější. KONEC SPOILERU Myšlenka se mi ale líbí, ono je totiž i dost možné, že k něčemu takovému i dojde, jelikož lidí jsou schopní všeho. A to mě děsí. Silné 3*

Takže tohle měla být komedie nebo parodie s určitým poselstvím? Nevím, zda to dokážu posoudit, ale kamera mi připadala celkem amatérská, no možná to byl záměr. Vlastně celé mi to přišlo tak trochu amatérské a námět přehnaný. Ale zřejmě to tak Vilda Dobbrýden zamýšlel, je ale vidět, že tento režisér točí hlavně dokumenty, má za ně dokonce dva Oscary. Na druhou stranu téma je velice netradiční a hlavně nereálné a když jsem tento film viděl poprvé, tak mě zaujal, i když jsem si říkal, co ty američany ještě nenapadne. Abych si ho připomněl, přetrpěl jsem ho tak nějak znovu, a nevím, jestli bych ho někdy přetrpěl potřetí. Mezi 2* a 3*. Auf Wiedersehen Bille.

Jeden z najhlupejsich filmov, ake som mal kedy moznost zhliadnut. Nelogicky scenar, otrasne herecke vykony (a to sa mi Eva Mendes zdala v minulosti sexy) a tupost srsi z filmu v kazdom okamihu. Dopozeral som, lebo som si tym zabijal cas vo vlaku, ale radsej som mal sledovat sedadlo spolujazdca. Uz viem, ako vyzera filmove dno.

Kritika reality show je dobrá myšlenka na film, ale podle mě se netýká jen médií. Kromě blbého závěru to je hlavní nedostatek tohoto počinu. Líbí se mi způsob zpracování filmu jako dokumentu o vzniku show, respektive o těžkém prosazování rádoby geniální myšlenky novátorské programové ředitelky, tedy o jakýsi film ve filmu. Nemyslím, že bychom se za celou dobu dozvěděli něco extrémně šokujícího. O manipulaci s lidmi, obrazem, obsahem, fakty atd. už snad dneska musí vědět každý. Scénáristé ani zde nenechali zemřít ty nesprávné, tedy zemřel člověk bez hodnot, který si jen užíval, a pozdě litující kariéristka (mimochodem lituje a zvrací jako jediná, ostatní jsou ohromeni napětím a sledovaností). Jen lehce se film dotýká nás samotných, především kritikou naší potřeby po senzacích a laciností toho, co nás může upoutat a nadchnout. Myslím si, že by tahle kritika mohla být plodnější, kdyby šla ještě víc do hloubky. To zvracení v závěru by bylo smysluplnější, kdybychom viděli zájem program.ředitelky na osudech jednotlivců, kteří do show jdou, a hlavně s jakými motivacemi. Zde je vše jen manipulace a kalkul a to se bohužel týká i práce s námi při Přežij. Zajímavé je, že to alespoň podle zdejších reakcí málokdo pochopil. - Nedělejte se, že nevíte, že se i při výrobě filmu pracuje s předpokládanými reakcemi diváků! - Někoho naštvat a znechutit je taky dobrá motivace.

Takto ma hodnotenie na csfd už dlho nešokovalo. Originálna, nápaditá a dobre zahraná satira na dnešné médiá je zžieravá, trefná, vtipná a sexy (najmä ak jej velí Eva). V závere drží palce svojmu favoritovi aj divák, ktorý sa nechal Guttentagom dostať tam, kam ho chcel mať. Najlepšie je ale sledovať pocity účastníkov súťaže a rozmýšlať, čo sa im pri losovaní a po ňom odohráva v hlave a hlavne v duši. Je to taká až Trierovská manipulácia s divákom, i keď v prostredí televízie značne ukecaná. Škoda, že takýto typ malých filmov sa k nám dostane až neskoro v noci na verejnoprávnej televízii roky po premiére. Ukazuje totiž v miernej nadsázke nielen to, čo sa môže odohrať o pár rokov, ale čo sa odohráva na obrazovkách v prenesenom zmysle slova už dnes. A lepšie to nebude.