Přes hranici (2021)

Krásna výtvarne nápaditá animovaná utečenecká dráma dvoch súrodencov. Rozprávačkou príbehu je Kyona, ktorá rada maľuje a vďaka tomu zachytáva všetky peripetie ich úteku do svojho skicára. Zemepisné umiestnenie je nejasné a povedal by som, že je rovno imaginárne. Príbeh sa však snaží sprostredkovať utrpenie ľudí utekajúcich pred terorom a prenasledovaním, ktoré je žiaľ často reálne. Rasizmus, xenofóbia, násilie a prenasledovanie sú zobrazené prostredníctvom originálnej maľby a pútavého príbehu. 90%

Tyhle ambiciózní animáky s netradičním stylem animace často selhávají na tom stejném - příběh. Člověk tu animaci (zde skrze malbou na sklo) prostě musí obdivovat už jen kvůli tomu, jak moc je vidět, kolik práce a pečlivosti do toho dali a že zde byla i spousta zajímavých nápadů, která tenhle styl ozvláštňovala ještě víc než už sám o sobě je a vzniklo tu tak spoustu obrazů, která by se zfleku dala pověsit někde v galerii. Ve formě je ten film opravdu skvělý a do jisté míry mu to i stačí na tvorbu atmosféry, která sice není zrovna podmanivá, ale cítit z toho je. Bohužel ale příběh je docela tuctový a s tuctovými postavami a scénář se ani nesnaží o to být v tomhle směru odlišný i obsahem. Nečekejte žádnou větší práci s postavami, ani s dějem a co je nejhorší, ani žádný větší emoční dopad. Je to prostě taková umělecky chladná očividnost, která se (ale jen dějově) spokojuje s málem a doufá, že divák bude natolik fascinovaný formou, že slabý scénář promine. U mě se to ale nepovedlo a za skutečné umění považuji, když si kromě animace dají stejně pečlivou, až chirurgicky přesnou práci i se scénářem. Tenhle je prostě zaměnitelný, nemůžu si pomoct. A své uprchlické téma to podává zrovna tak. 3*

Jak těžké to mají utečenci v zemích sužovaných válkou nebo autoritářským režimem... Samozřejmě, že nemají příliš možností než útěk ze země. Pryč. Jenže bez prostředků a správných kontaktů je to jen přecházení z bláta do louží. A to se právě týká i hlavních hrdinů. Technika olejomalby na skle je nesmírně zajímavá, působí zvláštně a do animovaných filmů je originální. Děj je pak plný různých zvratů a citlivých momentů, ale i mě, stejně jako externím recenzentům, chybí humor, třeba i černý, ale zvláště u Kyony bych ho místy čekal. Navíc mi neseděl styl dabingu, kdy hlasy herců příliš neodpovídaly věkově zobrazovaným postavám.

No nič, animácia ako z nejakého Gaugainoveho obrazu. Alebo Marca Chagalla. Pekné na obraze, v pohybe už menej. Farebnosť bola predčená príbehom. Je to umenie, ale nie každý ho dokáže doceniť. Film vo svojej podstate môže odkazovať na akúkoľvek vojnovú situáciu, kde je obyvateľstvo nútené utiecť. Aktuálne ale sadla do noty rusko-ukrajinskému konfliktu a keďže aj režisérka vytvorila tento film podľa úteku svojej starej mamy z Odesy v roku 1905, je to ozaj príznačné.

Výtvarně naprosto ploché až odpudivé. Viděl jsem asi tak půlku a stačilo. Chápu, že tato technologie je na celovečerák dost masakr, ale paní režisérka by si měla být více vědoma svých schopností a do ničeho takhle dlouhého se již nepouštět. *** Viděno v Pardubickém letním kině. Smutné je, že tento samotný celovečerní film byl překonán jak krátkým animovaným předfilmem podobnou technikou od studentů FAMU nebo co to bylo (namluvil to tuším Goldflam), tak i dokumentem o vzniku tohoto celovečerního filmu samotného, ve kterém nám paní režisérka zaníceně vysvětlovala jak jsou její kraťasy oceňované a boží a proto začala točit tohle... *** Jakožto fanda animáků jsem tohle fakt nedal... když už animáky pro dospělé, tak ať to má aspoň pořádný vizuál. Vyprávět závažné téma vizuálním ztvárněním, které odpovídalo tak pohádce O ptáku ohnivákovi mi nepřijde moc ideální.