Přehlídce velím já! (1969)

"My se tady zabýváme výpočtem důležitého vládního úkolu a vy si na nás jdete s texaskama?!"Humoristická knižná klasika od Ilfa a Petrova, prenesená zo Sovietskeho zväzu a obdobia NEPu do Československa šesťdesiatych rokov, úlohu veľkého kombinátora Ostapa Bendera prebral šofér a nedoštudovaný fiškáľ Höger (na rozdiel od svojho sovietskeho vzoru netúži po Rio de Janeiru ale po Las Vegas), ktorý sa s pomocou družiny starých kriminálnikov Skopečka, Menšíka a Kostelku pokúša obrať podvodníka Řandu. Ten je síce naoko počestným zamestnancom Futurologického ústavu (niečo ako predchodca legendárnej prognostickej Jakešovej veštiarne), vo voľnom čase verejne žnúcim úspechy v televíznej vedomostnej súťaži, no v súkromí sa venuje okrem randenia so servírkou Budínovou hlavne prenášaniu batožiny, plnej neprávom nadobudnutého imania z povojnových časov, z jednej úschovne do druhej."Poslyšte, vy jste úžasnej člověk! Vy ovládáte vědeckej světovej názor a přitom jste ještě na svobodě. To Vám dlouho nevydrží."Vychytralé plány, kde má každý svoju úlohu, je radosť sledovať. Ako korenie sú k nim pridané jemne politicky podvratné hlášky. V závere dôjde k istej náprave menších kalibrov, ktorým zachutí poctivý život (ponúka sa porovnanie s o pár rokov staršímMezi námi zloději), no a tí nenapraviteľní narazia na ešte väčších gaunerov, než sú oni sami. Žiadna nesmrteľná záležitosť, ale pobaviť sa pritom dá za tri telegramy odoslané presne v intervale jednej hodiny."Naprostý klid může člověku dvacátého století poskytnout pouze životní poistka."

Karel Höger v netradiční roli knírkatého podvodníka byl skvělý, dost si uměl poradit s postavou v nečekaně komediálním žánru a třeba v závěrečných scénách z autobusu a přehlídky na louce vyzníval správně groteskně s drobnou dávkou pronásledované nejistoty. Díky Högerovi mě po většinu času bavilo sledovat i celý film, u většiny ostatních, žel včetně oblíbeného Menšíka, jsem však měl dojem poněkud rutině odváděného herectví v komedii, která zřejmě pro mnohé z nich znamenala jen zaměnitelný přírůstek do filmografie. Zajímavý, byť místy pokulhávající scénář nevytáhli na víc, než lepší průměr své doby, snad ještě sekundující Skopeček svými gagy během „akce“ pozitivně vyčníval. Machova satira inspirována ruskými autory se na loupežnou komedii spíše jen volně ponáší, než aby se stala regulérním příspěvkem subžánru vedle svých soudobých západních konkurentů. Ve finále (a dost povedeném finále :)) mi to ale díky jisté osobitosti nevadilo. I skrze ty vtipné momenty a zdařilé hlášky, v nichž si tvůrci dovolili rýpnout i do režimu („Od 48. roku mám jen samý dogmatický sny. Všechno mně vzali, už i ty sny stojí za hovno.“/„Jakmile padne socialistický režim, v tu ránu se nám uleví.“), mi jedno zhlédnutí za to stálo, ale výsledek jsem na rok vzniku čekal lepší.[65%]

Gauner. Kde se asi takovídle schovávaj? Ve vládě být nemůže. Že by v odborech? Film plný vtipných, na tehdejší dobu poměrně ostrých, protistátních hlášek, ale taky hloupostí a zmatenin. Jako by si tvůrci byli, přesto že točili dle předlohy sovětského autora, vědomi toho, že dělají něco nepatřičného. Höger v atypické roli grázlíka a hochštaplera, která mu příliš neseděla a určitě notně pobouřila jeho příznivce. Jak již jsem psal, děj byl poněkud zmatený. Marně sháním předlohu, knihu Zlaté tele, aby bylo možno posoudit, zda je to vina její, nebo scénáristova. Nejspíš hraje roli i to, že se příliš nepodařilo převést satiru ruskou, let třicátých, do komedie české, let pozdně šedesátých. Buď jak buď, zasmát se u toho dalo, i když ta legrace byla spíše pro pamětníky.

Přes kvalitní herecké obsazení jde spíše o průměrnou satirickou komedii, která zapadla v propadlišti filmů z konce zlatých šedesátek. Hlášky jsou ale některé hodně povedené a odvážné, které pěkně zesměšňují tehdejší komunistický režim a politickou situaci, že je až s podivem, že snímek neskončil v trezoru, podobně jako Podskalského Bílá paní, které je vcelku podoben, ale humorem se mu rovnat nemůže ani náhodou. Humor, zejména politická satira byla nejtěžším filmovým žánrem, který dokázal poddat snad jen Zdeněk Podskalský.

Velmi povedená komedie, moc jsem se nasmál. Přiznám se, že jsem Zlaté tele nečetl ani neviděl jeho adaptaci, třebaže jinak Ilfa a Petrova znám. Nevím, že by se tamuhle říkalo "komunální" satira, pro nás to tenkrát byla satira na špatné lidské charaktery, která dnes žel chybí, protože by autor skončil brzy za mřížemi. Ačkoliv se nejednalo o protisocialistický film, cenzura ho zřejmě brzy stáhla, protože se taková kritika režimu tenkrát taky nehodila. Soutěž Desetkrát odpověz tu byla ukázána poněkud toporně, asi stejně jako Milionář v tom "slavném" Milionáři z chatrče; byla tehdy velmi oblíbená. No, a hrob Karla Marxe bych v Londýně jistě navštívil taky. Vraťme se k filmu - Karel Höger v netradiční roli podvodníka se zhostil úkolu velmi dobře, souhlasím s tím, že nejlepší byl rozhodně Čestmír Řanda. Slávka Budínová se v erotických záběrech evidentně nechala dublovat mnohem štíhlejší statistkou...